Před časem se nám v rekreační chatě „ubytovala" nezvaná osoba. Nějaký čas tam úspěšně vegetovala, než se podařilo její přítomnost odhalit. Policisté ji zadrželi. Při šetření mě zarazily některé skutečnosti, které bych si rád vyjasnil: Co musí splňovat objekt, aby mohl být podle zákona označený jako trvale obyvatelný? Čeho se musí dopustit pachatel, aby mohlo být jeho jednání kvalifikováno jako vloupání? Snad je stanovená dokonce i minimální výška plotu kolem pozemku a podobně. (Petr H.)

Slovy zákona se vloupáním rozumí vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly. Překážkou, jejímž účelem je zabránit vniknutí, může být i překážka, která není součástí samotného domu, respektive budovy, ale brání volnému přístupu na pozemek, na kterém se budova nachází. Může se tedy jednat například i o drátěný plot. Typickými způsoby vloupání do objektu jsou rozbití okna, vypáčení vstupních dveří, rozlomení zámku, použití planžety. Až na výjimky není stanovená povinnost nemovitosti oplocovat. Tudíž ani nejsou taxativně stanovené podmínky například pro výšku plotu, jeho tvar, použití materiálů apod. Jiná otázka je případné stanovení podmínek stavebním úřadem ve stavebním řízení jako třeba hledisko zastínění plotem sousední nemovitosti, urbanistické a architektonické řešení apod. To, že objekt není trvale obývaný, nerozhoduje. Pokud policie případ odloží, pak je možné  podat stížnost ke státnímu zástupci (při zachování lhůty pro podání stížnosti). Je také možné podat stížnost na Inspekci ministerstva vnitra.

JUDr. MILAN BŘEŇ, advokát, Svitavy, Polička