Pozůstalost astronoma Zdeňka Kopala zahrnuje cenné dokumenty, rukopisy jeho děl nebo vzácný artefakt spojený s letem Apollo 16 na Měsíc. V roce 1991 získal zdejší rodák čestné občanství a tehdy se rozhodl, že svoji vědeckou pozůstalost věnuje rodnému městu. Zemřel v roce 1993 a ještě ten rok jeho dcera Zdenka Smith – Kopalová přivezla do Litomyšle první část cenných dokumentů.

„Do Litomyšle se dostávala pozůstalost v několika vlnách a právních vztazích. První jsme přebírali od dcery a byla na to vyrobena depozitní smlouva, protože jsme vše dali do státního archivu. Následně jsme od jiných příbuzných Kopala získali další archiválie. Domluvili jsme se, že vše, co máme v depozitní smlouvě, předáme archivu,“ uvedl místostarosta Litomyšle Radomil Kašpar.

Město má však jednu zásadní podmínku, a sice že vše zůstane nadále v Litomyšli, jak si Zdeněk Kopal přál. Navíc se městu splnilo jedno přání. Radní chtěli mít kopii jedné rarity, která je součástí pozůstalosti českého astronoma.

„Jedná se o vlajku USA, kterou nesli astronauti výpravy Apollo 16 na Měsíc, a diplom s podpisy astronautů. Vše dostal Zdeněk Kopal od astronautů za to, že se podílel na přípravě map Měsíce,“ vysvětlil Kašpar. Kromě vlajky jsou v archivu také tisky vědeckých prací nebo fotografie týkající se průzkumu Měsíce. „Fond Zdeňka Kopala obsahuje mimo jiné i korespondenci Boženy Němcové, jedná se o poslední dopisy, které napsala v Litomyšli Vojtěchu Náprstkovi dva měsíce před smrtí. Jde o nikdy neodeslané verze a má se za to, že to jsou úplně poslední texty, které Němcová napsala,“ doplnil Josef Kopecký, vedoucí Státního okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli.

Další cennosti se do archivu dostaly letos v létě. Kopalova dcera Zdenka přivezla unikátní fotografie z akademického i osobního života Kopala. „Paní Zdenka Smith – Kopalová přijela vlakem do České Třebové a v obrovském kufru měla množství fotografií. Archiv slíbil, že fotky digitalizuje a umístí je na internet. To je skvělé i pro rodinu, že si fotografie prohlédnou všichni on-line,“ podotkl starosta Litomyšle Daniel Brýdl. Příští rok litomyšlský archiv požádá o prohlášení Kopalova fondu archivní kulturní památkou a následně také archiválií UNESCO.

Darování pozůstalosti Zdeňka Kopala státu však nebude snadná záležitost. „K převedení vlastnictví pozůstalosti z města na stát nás vedlo to, že město nedisponuje možnostmi k odpovídající péči a archivaci. Je také potřeba narovnat jisté právní úkony. Ke Kopalově pozůstalosti musíme uzavřít licenční smlouvu, což je možné jen s potomky profesora Kopala. Nejprve se musíme vyvázat z depozitní smlouvy,“ přiblížila postup mluvčí města Petra Jiráňová. Licenční smlouvu chce archiv uzavřít příští rok, kdy se v Litomyšli uskuteční mezinárodní vědecká konference O Dvojhvězdách u příležitosti 110. výročí narození Kopala. Na konferenci mají do města přijet potomci Kopala.

Radní navíc usilují o převoz ostatků Zdeňka Kopala do rodné Litomyšle. „Je to velká věc, potomci Kopala o to projevili zájem a také šlo o jeho přání, aby se vrátil domů. Máme vytipovaný hrob, ale jednání potrvají dlouho,“ dodal Brýdl. Zdeněk Kopal je pochovaný na Vyšehradě v Praze, shodou náhod jen kousek od dalšího litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany.

Kdo byl Zdeněk Kopal?

Astronom, matematik, vysokoškolský učitel

Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Místo, kde stával jeho rodný dům, připomíná plastika dvojhvězdy od Federica Díaze a Mariána Karla. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor matematika, fyzika a astronomie. Před ukončením studia se v roce 1936 zúčastnil vědecké výpravy do Japonska s cílem pozorovat úplné zatmění Slunce. Po ukončení studií získal stipendium na univerzitě v Cambridge, poté studoval i na Harvardu. Po válce přijal místo profesora astronomie na univerzitě v anglickém Manchesteru, kde působil až do konce svého života. Kopal později vzpomínal, že Litomyšl pro něho byla místem, kde strávil několik důležitých let v době, kdy se utvářela jeho osobnost. Podílel se na přípravách projektu Apollo 16, a to sestavením podrobné typografie Měsíce. Jeho hlavní přínos v astronomii spočívá ve studiu těsných dvojhvězd. Význam rodáka z Litomyšle byl potvrzen i v anketě o nejvýznamnějšího českého astronoma XX. století, ve které jednoznačně zvítězil.