Počet vesnic se od roku 1869, kdy proběhlo první sčítání lidu, nijak nemění, ale počet lidí, kteří žijí na venkově trvale klesá. Před sto padesáti lety bylo na Svitavsku kolem čtyř desítek obcí, které měly více jak tisíc obyvatel. Ve dvanácti z nich dokonce žilo přes dva tisíce lidí. Nejpočetnější obcí byla Radiměř, kde mělo v roce 1869 domovské právo 3593 obyvatel. V loňském roce bylo v obci trvale přihlášeno 1105 obyvatel.

Dramatický úbytek lidí žijících na venkově ukazuje rovněž to, že v roce 2017 bylo na Svitavsku pouze čtyřiadvacet obcí, které měly více jak tisíc obyvatel. Nejpočetnější vesnicí na Svitavsku je Dolní Újezd. Během sto padesáti let ztratil jen asi dvě stě šedesát obyvatel.

Ještě výmluvnější je srovnání malých vesnic s počtem do dvou set obyvatel. V roce 1869 jich na Svitavsku bylo jen pět. Nejmenší z nich byla obec Řídký na Litomyšlsku, kde žilo 63 lidí. Další čtyři obce (Suchá Lhota, Kukle, Vysoká a Vrážné) měly přes stovku obyvatel. O sto padesát let později je takových vesnic už bezmála pětatřicet. A deset z nich má méně než sto obyvatel. Je mezi nimi i všech pět obcí, které patřily k nejméně početným v roce 1869. Kromě Řídkého, kde se počet obyvatel za půl druhého století více méně nezměnil, však všechny čtyři vesnice ztratily více jak polovinu obyvatel. Vysoká na Jevíčsku je dokonce, spolu s Želívskem, vůbec nejméně početnou obcí na Svitavsku. Ve vsi trvale žije pouhých 32 obyvatel.

Důvodů, proč tomu tak je, bude nepochybně víc. O tom, že část lidí se z venkova už v minulosti stěhovala do měst, není pochyb. Detailní pohled na demografický vývoj měst na Svitavsku však naznačuje, že přesun obyvatel vsí do městských lokalit není jedinou příčinou vylidňování venkova. Za sto padesát let, co sčítání lidu probíhá, přinejmenším dvě města na Svitavsku obyvatele spíše ztrácela.

Nejzřetelnější je to u Březové nad Svitavou. V roce 1869 zde žilo 2443 lidí. Za sto padesát let však počet obyvatel o sedm set padesát lidí poklesl. Březová tak do loňského roku ztratila čtyřicet čtyři procent obyvatel. Vůbec nejnižší počet, necelých čtrnáct set lidí, bylo zaznamenáno při sčítání v roce 1991. Až do sčítání z roku 1930 byl počet obyvatel Březové více méně setrvalý. Zlom nastal v poválečném období. V roce 1950 žilo ve městě něco málo přes patnáct set lidí.

Podobným vývojem prošlo malohanácké Jevíčko, které během sto padesáti let ztratilo čtvrtinu obyvatel.

Naopak nejvýraznější nárůst počtu obyvatel na Svitavsku zaznamenala města Svitavy a Polička. U Svitav, které se až do správní reformy na začátku šedesátých let přetahovaly se sousední Moravskou Třebovou o statut okresního města, narostl za půl druhého století počet obyvatel téměř o padesát procent. V současné době jsou Svitavy s bezmála sedmnácti tisíci obyvateli nejpočetnějším městem na Svitavsku. Vůbec největší počet lidí (17 626) byl zaznamenán v roce 2001. Největší propad nastal mezi sčítáními v letech 1930 až 1950.

Vysvětlení je nasnadě. Stejný vývoj totiž postihl drtivou většinu venkovských lokalit na Svitavsku. Fatálně se na něm podepsal poválečný odsun německého obyvatelstva, které zejména na Svitavsku a Moravskotřebovsku tvořilo místy až devadesátiprocentní většinu obyvatel. Výmluvný příklad poskytují vsi Dětřichov, Koclířov, Kamenná Horka nebo Pohledy, ale i mnoho dalších. A nepříznivý trend, který se odsunem nastartoval, se nejen těmto obcím, ani za sedm desítek let zvrátit nepodařilo.