Svářeči, technici i další zruční lidé, co se nebojí černého řemesla. Právě ti momentálně chybějí na trhu práce v oblasti Poličska.

„Je to opravdu problém, situace je hodně špatná. Zručných absolventů a absolventů v oboru je na trhu opravdu málo," míní například ředitel THT Stanislav Červený. Podobně jako on volají po zlepšení podmínek a šikovných rukách také další šéfové velkých firem na Poličsku.

Například firma Flídr v Širokém Dole by k naplnění stavu a promptnímu uspokojování zakázek potřebovala zaměstnat ještě zhruba další padesátku lidí.

„A třeba u nás jsme měli kolem roku 2010 dvě stovky zaměstnanců. Teď jich je dvě stě sedmdesát dva a víme, že bychom ještě do konce roku dalších patnáct až šestnáct chtěli zaměstnat," dodává Červený.

Zřídit učiliště?

Zní to jako rajská hudba oproti hubeným letům ekonomické krize, jež postavila podniky před tvrdé rozhodnutí – propouštět za každou cenu, snížit náklady v kolonce mzdových výdajů, avšak vyhnout se těžkým účetním ztrátám. Anebo přečkat nejhorší roky za cenu těžkých ztrát a počkat na ziskové roky.

Poslední léta ovšem zase nabírají síly a situace ve městě se začíná obracet. Poličský průmysl raketově kvete, v zónách přibývají nové podniky. Jen schopných zaměstnanců je kvůli tomu jako šafránu a noví zkrátka nejsou k dispozici. Anebo jsou, ale podniky je v konkurenčním prostředí musejí složitě přetahovat.

„Místní podnikatelé dokonce uvažovali o zřízení nového učiliště strojírenských profesí přímo v Poličce. Vedení města reagovalo na tyto problémy a svolalo schůzku zástupců Pardubického kraje a ředitelů místních podniků a firem," uvedla tisková mluvčí poličské radnice Naděžda Šauerová.

Zkušení pracovníci nejsou k mání. Právě proto se šéfové podniků upínají k novým potenciálním silám, které by je jednak nevyšly zpočátku draho a navíc by si je mohli sami postupně vychovávat. Ne všichni jsou ovšem v myšlence nového učiliště jednotní.

„Než otvírat nové učiliště, bylo by jednodušší najít způsob, aby třeba patnáctileté děti měly motivaci navštěvovat školy nabízející technické a strojírenské obory, a aby učiliště byla dobře vybavená," připomíná Stanislav Červený.

„Když to nevyjde, teprve potom třeba někdo bude řešit vznik nového učiliště. Zásadní problém," je přesvědčený šéf THT. Potíž je ovšem ta, že většina žáků dnes odchází za kvalitním vzděláním, lepším životem a většími možnostmi do krajských měst.

A podle současného trendu za vším bude stát také pranice i fronty na dobré pracovníky. Ta nastane i v případě, že se město i podnikatelé vydají jinou cestou než zřizováním učiliště. Tedy v situaci, kdy budou chtít spolupracovat s učilišti a v řadách studentů si rovnou budou vybírat své budoucí zaměstnance.

„Přikláním se k tomu, ať ty děti chodí nejprve na praxi do podniků, vyzkouší i také moderní technologie výroby i nejnovější stroje a postupně si osahají chod podniku," dodává Stanislav Červený. Podobný systém i s motivačními stipendii zkusí podnik INA a svitavské učiliště. Osvědčí se?