Tradice přitom vznikla ve vsi náhodou. „Košt jsme vymysleli na popud Biskupického kaléšku. To je velká akce, ale my chceme dát šanci místním lidem. Pravidelně nám pěstitelé pošlou asi sedmdesát vzorků,“ říká jeden z pořadatelů Jiří Coufal. Pálení kořalky má na Moravskotřebovsku letitou tradici. Nejbližší pálenice od Linhartic je v Rozstání.

Vzorky pálenky hodnotí porota ve dvou kategoriích, a to pouze švestkové destiláty a ostatní ovoce. „Lidé pálí kořalku z hrušek, jablek, třešní, meruněk a občas se objeví speciality jako je ořechovka, bezová nebo z bylinek,“ uvedl Jiří Coufal.

V porotě nechyběly ani ženy. Ivona Vrbová z Nové Vsi u Moravské Třebové dokonce trénovala doma a několik dní před koštem nemohla spát. „Chlapi mi radili, že kvalitní pálenku poznám podle čichu. Nesmí totiž smrdět po siláži. Kořalku ochutnávám na jazyku, chvíli ji poválím a trochu polknu. Ale hlavně je nutné dobře zapíjet vodou a zajídat chlebem,“ tvrdí Ivona Vrbová.

Nejvyšší ocenění si z linhartického kulturního domu odnesl místní Jiří Zikmund a za pálenku z ostatního ovoce patří zlato Tomáši Ošťádnickému, rovněž z Linhartic.