„Přemýšleli jsme, jakým způsobem připomenutí státu, svobody a samostatnosti uchopit. Akcelerátorem realizace byl občanský podnět z loňského podzimu,“ rekapituluje městský historik a radní Radoslav Fikejz. „Nápad Miloše Peška jsme diskutovali v radě, ale nebyla shoda na místě, kde pomník instalovat,“ pokračuje Radoslav Fikejz.

Návrhů bylo víc – před základní školou TGM, nebo v parku na Malém náměstí. Nakonec zvítězila kompromisní varianta na náměstí, na ostrůvku, který byl architektem již v roce 1994 primárně určen k uměleckému sdělení,“ shrnuje radní. Podle Fikejze nemělo jít o tradiční pojetí, například v podobě busty nebo lva ze státního znaku. „Zvítězila myšlenka vytvořit pomník jako otevřenou knihu,“ vysvětluje. Bronzová kronika má být symbolem paměti i toho, že cesta ke svobodě a demokracii není u konce. Na jedné stránce bude znak města a na druhé reprodukce podpisu prvního československého prezidenta Masaryka, který Svitavy navštívil v roce 1929. Bronzové destičky na soklu budou připomínat významná data z dějin města. „Výška pomníku je taková, abychom při čtení nápisu museli sklonit hlavu, a tak se v úctě zastavili před odkazem našich předků,“ dodává Radoslav Fikejz.