Startem celé sportovní události bylo dánské město Ribe, kam jsme přicestovali zrovna v den dánského státního svátku. Přestože jsme po tisíci kilometrech jízdy byli unavení, průvod alegorických vozů a prohlídku všech možných atrakcí jsme si nemohli nechat ujít. Bylo to neplánované, ale milé slavnostní přivítání.

Jak dojížděli ostatní členové štafety, tak jsme se seznamovali s novými přáteli z Ukrajiny, Polska, Maďarska, Rumunska, ale i z Česka. Pro naše sportovce bylo velkým poznáním, že se na světě mluví i jinou řečí, než jakou mluví oni.

Velkým zážitkem byla cesta lodí z Dánska do Anglie. Plavba trvala osmnáct hodin a byla opravdu pestrá. U večeře jsme ochutnali spoustu mořských plodů - ústřice, krevety, raky, syrové kousky různých mořských ryb. Vše jsme to zajedli ovocem a zmrzlinou. Pak jsme vyšli na horní palubu a vychutnávali čistý mořský vzduch. Po úchvatném západu slunce jsme sešli do kajut. Spaní uvnitř houpající se lodi bylo docela komické, ale zároveň velmi příjemné.

A pak už Anglie. Země se slavnou královskou tradicí a vzrušující historií. Návštěva posvátného místa Stonehenge (http://cs.wikipedia.org/wiki/Stonehenge) byla opravdovým kulturním zážitkem. Ocitli jsme se na místě zrození Anglie.

Běžecká štafeta pokračovala dál do jižní Anglie, Walesu a dalším trajektem do Irska, do města Youghal. V tomto krásném jihoirském městečku nám vypověděl poslušnost služebník nejdůležitější. Bělostný oř Mercedes Benz vezoucí nás po ostrovních zemích odmítl pokračovat dál. Doufali jsme, že porucha na motoru bude malá a auto irští mechanici opraví za pár hodin, nebo aspoň za pár dní. Nezbylo nám nic jiného, než požádat hodné lidi o pomoc. Irové jsou opravdu milí lidé a velmi nám pomohli. Týden jsme setrvali v přímořském městečku Youghal, poznali jsme jeho nejhezčí zákoutí a tajemnou historii. Své hostitele jsme pohostili českými palačinkami s irskou pomerančovou marmeládou a také salámem Vysočina z poličského masokombinátu.

Po týdnu čekání přišla špatná zpráva. Mechanici pokračují v opravě, čekání na nové součástky se protahuje na další týden. Plány na další cestu v okamžiku padly a začaly se rodit nové. Tentokrát pouze na bezpečnou cestu domů. Letenky jsme koupili v cestovní kanceláři hned na druhý den a v sobotu v noci jsme přistáli na letišti v Praze.

O co jsme přišli? O cestu přes celé Irsko a Skotsko, jezero Loch Ness a slavnostní uvítání před Evropským parlamentem v Bruselu. Naštěstí jsme, i přes problémy s autem, měli hodně příjemných zážitků. Patří mezi ně cesta lodí, letadlem, Stonehenge, poznání jihoirského města Youghal, seznámení se s milými Iry, kteří se o nás postarali ve chvílích nouze. A kdo říká, že se v budoucnu nepodíváme i do Skotska? Podíváme! A do Irska určitě také!

Jiří Škorpík, DNZ