VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pěšky kolem světa za jedenatřicet roků

Litomyšl - Litomyšlský turista Zdeněk Vandas se dopočítal 40 076 nachozených kilometrů.

27.9.2009
SDÍLEJ:

Zdeněk Vandas na jednom z nejkrásnějších míst Krkonoš – na Čertově hoře nad Harrachovem. Snímek je ze srpna roku 2004. Foto: Archiv Zdeňka Vandase

„Nejprve bych uvedl, že obejít zeměkouli není nic mimořádného. Za život to dokáže téměř každý z nás,“ začíná povídání o jednom ryze osobním, ale tím více pozoruhodném turistickém rekordu ZDENĚK VANDAS. Člen Klubu turistů ve Smetanově městě je dobře znám rovněž z fotbalového dění v regionu, turistika nejen po vlastech českých je jeho druhou sportovní vášní.

Rovník měří 40 076 kilometrů. Vezmeme–li v úvahu dejme tomu čtyřicet roků plnohodnotného života (třeba od 15 do 55 let), vychází na jeden rok nějakých tisíc kilometrů. To je asi tři kilometry za den, což při pochůzkách po městě nebo vesnici ujde v průměru každý. „Já jsem si však určil svá pravidla. Psal jsem si jen akce turistického charakteru měřící minimálně šest kilometrů a vedoucí mimo město,“ upozornil Zdeněk Vandas.

Poprvé na Nový rok

Všechno začalo 1. ledna 1978, kdy si za krásného počasí, po Silvestru kupodivu svěží, vyšlápl na Kozlov a zpátky, celkem 22 novoročních kilometrů. „V tomto prvním roce jsem to ještě nebral nijak vážně, při sedmnácti pochodech bylo „kiláků“ celkem 280. Postupně mě to začalo bavit, počty kilometrů každoročně stoupaly. Pak jsem si vzpomněl na svého otce, který v roce 1954 šel se svým kamarádem Karlem Hášou touto formou za rok do Říma. Ušli každý myslím necelých 1500 kilometrů a byli „v Římě“. Řekl jsem si, že já bych mohl takto obejít zeměkouli. Stalo se,“ vzpomíná.
Hodně toho Zdeněk Vandas nachodil sám, lepší to samozřejmě bylo s nějakou dobrou partou. Zmíněných novoročních pochodů bylo dvacet osm, přičemž účast bývala různá. „Hned v tom prvním, na přelomu let 1978 a 1979, jsme šli jen tři a zažili onen známý a dosud nepřekonaný rekord ve změně teploty. Na Silvestra odpoledne bylo ještě 15 stupňů tepla a na Nový rok ráno 15 stupňů pod nulou. Největší účast byla v roce 1998, kdy nás šlo jedenadvacet a po trase Litomyšl – Čistá – Nová Ves – Osík – Litomyšl jsme ušli 18 kilometrů,“ uvedl Vandas.

Oblíbená stanovka

Od roku 1981 začal litomyšlský turista a v tu dobu mj. i trenér tamního A týmu fotbalistů, jezdit i na stanové základny TJ Jiskra, což byla záležitost, která se už nikdy nenavrátí. Nejprve na Slovensko – Vysoké a Nízké Tatry, Malá Fatra. „V těchto horách to bylo vždycky nejkrásnější. Později se základny konaly na Šumavě, v Borových Ladách, Železné Rudě a Nové Peci. Tady ty kilometry během týdenního pobytu pěkně naskakovaly,“ poznamenal Vandas.
V okolí Litomyšle chodil s kolegy mimo jiné každou neděli na Kozlov a později i na Hory nad Českou Třebovou. „Fotbal se hrál tehdy většinou o sobotách, takže mi to pěkně vycházelo,“ pamatuje si. „Co do počtu pochodujících byl rekord na Horách 22. června v roce 1997, tehdy tam šlapalo sedmadvacet Litomyšláků. Za mlada jsme chodili pěšky tam i nazpět, později po svých už jen tam a zpátky autobusem. Že se na Horách po túře nepila kofola, je jaksi samozřejmé“.

Nejenom po Česku

Řadu let mířili turisté ze Smetanova města do Kořenova v Jizerských horách. „Ty jsem si doslova zamiloval. Nejsou tak známé, avšak turisticky velmi přitažlivé. Štolpich, Protržená přehrada, hora Smrk, chata Smědava, Černá studnice, Čárda v Josefově dole a mnoho jiných krásných míst. Kromě turistiky se tam dalo zažít i spousta legrace, jako třeba pátrání po ztraceném turistovi kolem Štěpánky, o němž jsem psal v seriálu o rozhlednách,“ řekl jeho autor.
Za spoustu kilometrů a pěkných zážitků děkuje Zdeněk Vandas Jiřímu Lněničkovi a jeho turistické partě z Litomyšle a Dolního Újezdu. „Sjezdili jsme toho hodně po Čechách i v zahraničí. Díky tomu se mi splnil i životní turistický sen. Zdolání Triglavu v Julských Alpách je mým výškovým rekordem – 2864 metrů. Moji rodiče byli totiž právě na Triglavu v roce 1937 na poněkud neobvyklé svatební cestě. Rád vzpomínám také na dva několikadenní náročné výlety do italských Dolomit.“

Kopaná i turistika

S fotbalisty Vandas absolvoval řadu zimních soustředění, kde bývalo vždy dost prostoru také pro turistiku. V osmdesátých letech hlavně s tehdejším litomyšlským béčkem v Krkonoších na Pomezních boudách, ve Velké Úpě, v Peci pod Sněžkou, v Jeseníkách na chatě Stonožka v Ludvíkově u Vrbna pod Pradědem. „Na tyto akce jsem si bral i běžky, ale coby lyžař spíše podprůměrné úrovně jsem pak později chodil jenom po svých.“
V posledních šesti letech zavedli soustředění i v Sebranicích, kde teď ke své plné spokojenosti působí. „Byli jsme v Černém dole v Krkonoších, v Orlických horách to bylo Jablonné, Rokytnice a v Jeseníkách Staré Město pod Sněžníkem, hotýlek U Kance v Lipové Lázních a Bohemaland ve Zlatých horách,“ počítá Zdeněk Vandas, kde všude spojil fotbalové a turistické zájmy.

Rozhlédni se

V posledních letech si díky televiznímu seriálu „Rozhlédni se, člověče“ nadmíru oblíbil i rozhledny. „Ve svém archivu jich mám zdolaných 114, řadu z nich i vícekrát. Nejčastěji jsem byl pochopitelně na těch blízkých na Kozlovském kopci a Andrlově chlumu,“ říká turista, ale zároveň přiznává, že nejraději má ty klasické kamenné. Takových je nejvíce v severním a západním pohraničí, od Žalého v Krkonoších až po Háj u Aše. „Tou nejoblíbenější je pro mne Jedlová v Lužických horách, už proto, že před patnácti lety znovu povstala doslova z ruin. A nezpochybnitelný fakt, že i na rozhledny se musí většinou dojít pěšky, mi také posloužil k pořádnému nárůstu našlapaných kilometrů,“ dodává.

2700 krát na túru

Závěrem ještě pár čísel. Nejvíce kilometrů ušel Zdeněk Vandas v roce svých šedesátin, tedy 2002. Bylo jich symbolicky právě 2002. Na zmíněných 40 076 kilometrů kolem zeměkoule bylo zapotřebí 2700 turistických výšlapů. Průměr na jednu akci je tedy necelých 15 kilometrů (14,8). „Vše jsem zakončil před pár dny, 17. září, kdy moje poslední turistická cesta měla svůj cíl symbolicky v Sebranicích. Chci na konec dodat, že těch 2700 túr nebylo v žádném případě nějakou honbou za kilometry. Pěkné zážitky, nádherné pohledy z rozhleden a poznání, jak je naše milá zem bez politiků krásná, mi navždy v duši i v srdci zůstane,“ zakončil Zdeněk Vandas vzpomínání. A kterých tras si coby turista váží nejvíce? „Dvou absolvovaných padesátikilometrových pochodů,“ reaguje. „Jednak 4. října 1980 v rámci akce Kozlovská padesátka na trase Litomyšl – Kozlov – Hory – Andrlův chlum – Mandl – Končiny – Litomyšl. A pak zejména 17. července 1991 v horském terénu Krkonoš: Špindlerův Mlýn – Liščí hora – Pec pod Sněžkou – Pomezní boudy – Sněžka – Růžohorky – zpátky Pec – Výrovka – Špindl.“

(rh, vs)

27.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Černý led v kopci může způsobit, že auta kloužou zcela neovladatelně.
AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Replika zvonu Panna Marie.

Poslední zvonky k dispozici

V Třebařově se zpívalo u mlýna a akvaduktu

Třebařov – Akce Česko zpívá koledy proběhla letos v obci poprvé, ale rovnou se zařadila mezi aspiranty na zápis do knihy rekordů jako jedno z nejunikátnějších míst. Zatímco většinou se zpívalo u vánočních stromů na náměstích a návsích, v Třebařově se sešli u jednoho z nejstarších mlýnů na našem území. A jen pár metrů odtud se nachází další historický unikát – nejstarší akvadukt v Česku.

OBRAZEM: Koledy s Deníkem se zpívaly i na Svitavsku

Svitavsko – Nejen v Březové nad Svitavou, ale také v Brněnci, Rychnově na Moravě, Třebařově a Kamenci u Poličky se letos lidé připojili k celostátní akci Česko zpívá koledy. 

Kam za sportem, Svitavsko, 15. – 17. prosince

Svitavy – Přehled sportovních akcí a utkání ve svitavském regionu o nadcházejícím víkendu.

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Odpověď na otázku, zda se může vyplatit pojištění dítěte, dávají podle finančního poradce společnosti Partners Václava Valáška příklady z praxe. Dětské pojištění dává smysl především za podmínky pojištění vážných zdravotních komplikací, jako jsou trvalé následky úrazu nebo diagnóza závažného onemocnění.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT