Účastní se devět týmů z okolí a jeden až z Prahy, nohejbalový tým „Tondy Panenků“, jak říká Jan Freiwald. „Každý rok sem Tonda doveze pohár, který daruje vítěznému týmu. Tondův manšaft nevyhraje nikdy, zkrátka hrajou tak, aby ten pohár mohli někomu dát,“ dodává Freiwald.

Fotbal nesleduje, změnil se

Antonín Panenka, střelec slavného „vršovického dloubáku“ na olympiádě v Bělehradu před třiceti lety, dnes prezident fotbalového klubu Bohemians, ve kterém v zelenobílém dresu sám začínal, přijel do Rozstání na Pohár Antonína Panenky potřetí: „Jsem tu díky Honzíkovi Freiwaldovi, nebo spíš díky jeho bráchovi Karlovi, který má v Praze na stadioně prodejnu. Seznámil nás asi před čtyřmi roky na tenisovém turnaji, padli jsem si do oka a začali spolu kamarádit.“

Vršovický střelec do našeho regionu občas jezdívá, ať už jako čestný host nebo sportovec. Tenis, nohejbal nebo golf hraje při každé příležitosti. Fotbalu se ovšem kvůli problému s kyčlí účastní spíše jako „vykopávač“, prý je to způsob, jak se trochu aktivně zapojit. Z pohledu diváka ho fotbal už dnes nebaví: „Chodím na Bohemku, ale jinak fotbal nesleduju. Nemám z něj takovej požitek, jakej bych chtěl. Fotbal se změnil, je daleko rychlejší a agresivnější, ale ta fotbalovost vymizela. Mrzí mě, že tu nejsou kreativní hráči, kteří s tím míčem dovedou něco vytvořit, udělat něco nečekanýho.“

Rozstánští hráči nohejbalu si zase postěžovali na přístup minulého obecního zastupitelstva: „Máme problémy v hřištích, staré zastupitelstvo nás víc brzdilo, než nám pomáhalo. Sami na vlastní náklady jsme si všechno vybudovali. Teď zkoušíme jednat s tím novým, že by nám pomohlo postavit umělý trávník. Chceme tu nohejbal udržet. Jsme do toho zapálení,“ vysvětluje Freiwald. S Panenkou se shodují: „S přibývajícím věkem se hraje hůř a tohle je nejsnadnější sport.“ Na závěr Panenka slibuje, že příští rok určitě znovu přijede a přispěje do výborné atmosféry Poháru.