Antonín Káňa ve své pálenici nabízel i netypickou pálenku z cibule. A není to rozhodně jeho první experiment. V Biskupicích u Jevíčka se totiž pálí skoro v každém domě a prý úplně všechno. ANTONÍN KÁŇA byl i členem poroty, která vybírala nejlepší pálenku na letošním kaléšku.

Tak jaká byla letos sezona v pálenici? Bylo dobré ovoce?
Sezona na pálenici je dobrá a bude ještě lepší, protože ovoce bylo letos pěkně vyzrálé. Takže jsme pálili třešně, meruňky, hrušky, mirabelky a těch bylo opravdu hodně. Zatím to vypadá, že švestky jsou také dobré, kadlátka i dorance.

A bude dost pálenky?
Určitě ano.

V pálenici se tentokrát koštovala netradiční pálenka z cibule. To je nějaký váš experiment?
Udělali jsme ji na zkoušku. Každý rok se totiž snažíme mít něco extra. Měli jsme pálenku i z mrkve nebo rajčat. Ta rajčatová byla výborná, jako kdybyste chutnala kečup. Je čirá, ale bylo by možné do ní na barvu přidat třeba sušená rajčata.

Kolik je potřeba cibule na jeden litr pálenky?
Teoreticky z deseti kilogramů cibule uděláte tak dva až tři litry pálenky.

V Biskupicích se vypálí opravdu všechno. Jednou to prý byly dokonce i banány.
To je pravda. Ale letos jsme zatím exotické ovoce neměli, protože je tolik dobrého a kvalitního našeho ovoce, že není potřeba banánů, datlí ani fíků, které jsme dělali, když se vozily ty špatné z Kuby. Teď se pálí výborné hrušky a jablka, je jich spousta nádherných. Lidé chtějí dokonce místo obyčejné jablkovice i calvados.

Jaká pálenka chutná nejvíce vám?
Rozhodně meruňka. Přistěhoval jsem se do Biskupic z jižní Moravy, takže pořád miluji jižní plody.

Je rozdíl mezi pálenkou na Moravě a třeba tady u Jevíčka?
Ano, je. Hlavně je ten rozdíl v tom, že u nás na Moravě je tak osmdesát procent pálenky z meruněk a dvacet procent z jiného ovoce. Švestek je ale jen patnáct procent, moc jich totiž není. Řekl bych, že na Moravě je pálenka jemnější, zatímco tady je více chlapská.

Kolik má mít dobrá pálenka procent alkoholu?
Jo, to je právě ten problém, který věčně řešíme. Já jsem zastáncem padesáti. Jak je to více, tak líh překrývá tu chuť ovoce. U nás na Moravě se dělá meruňka do padesáti, švestka padesát dva. Ale tady je tradicí dělat pálenku i padesát šest, padesát osm a někdo po mně chtěl i šedesát dva. Myslím si, že to je dobré jen tehdy, když se používá vysloveně na zahřátí, ale nikoliv na chuť.

Letos jste usedl na Biskupickém kaléšku v porotě soutěže o nejlepší pálenku. Jak se tedy správně koštuje slivovice?
Hlavně musíte být naprosto střízlivý, dobře najedený a dát si tak hodinku před degustací poslední jídlo. Mělo by se sníst něco tučného. A potom se pálenka při koštu zajídá, obvykle chlebem nebo dobrými škvarky. A hlavně se u toho má dlouho sedět a vyprávět, protože to chce čas. Byl jsem několikrát i na degustaci vína a tam to jde velmi rychle. Jenže víno má jedenáct, dvanáct procent, kdežto pálenka, padesát nebo šedesát. A to je dost rozdíl.

Takže máme nalitou štamprličku…
První je zrak. Musím se podívat, jestli pálenka tvoří řetízek. Pak si několikrát přivoním, protože první dojem může být zkreslený. Trošku se napiju, poválím na jazyku. Můžu i namočit prst a natřít na hřbet ruky. Vůně se teplem lidského těla pěkně rozloží a zavoní.

Po dobré slivovici by prý neměla bolet hlava. Je to pravda?
Po každém dobrém alkoholu nemá bolet hlava. Ale nesmí se míchat. Nemám však na mysli jenom míchat pálenku třeba s pivem, ale ani meruňkovici se slivovicí. Měla by se pít stejná slivovice. Každá je totiž přece jen trochu jiná.

„Nebudete stonat, nebudete mřít, budete-li biskupickou slivovici pít.“ Opravdu je slivovice lék, jak praví slogan na vaší pálenici?
Určitě. Vidíte, žiju pořád, mám rád život, zpěv a ženy.

Čtěte také: Biskupické kaléšek proslavil malou vesnici (prohlédněte si bohatou fotogalerii)