„Nemocnice podniká veškeré kroky k uzavření dohody se zástupci odborových organizací při vyjednávání o nové kolektivní smlouvě. Dosud však ke shodě nedošlo, proto je společnost nucena řešit situaci a připravovat změnu režimu práce tak, aby byl zajištěn provoz nemocnic a zdravotní péče o pacienty,“ sdělil tiskový mluvčí nemocnice Dušan Korel.

Platnost kolektivní smlouvy vypršela ke konci loňského roku a jednání o nové smlouvě nechalo podle lékařů vedení nemocnice na poslední chvíli. Návrhy, se kterými přišlo, jsou však pro zdravotníky nepřijatelné. Podstatou sporu je navýšení platových tarifů a mezd. Pardubický kraj, který je vlastníkem nemocnice, se prostřednictvím Asociace krajů zavázal k jejich nárůstu o deset procent.

Vyplývá to z memoranda, které podepsaly Asociace krajů ČR a ministerstvo zdravotnictví v listopadu loňského roku. „Jsem ráda, že jsem dostala garanci pro všechny hejtmany, že slíbené prostředky na platy a mzdy zdravotnických pracovníků skutečně obdržíme,“ uvedla při podpisu memoranda předsedkyně asociace Jana Vildumetzová s tím, že kraje potřebují jistotu, že budou moci zdravotnickým pracovníkům v krajských zařízeních tarifní platy a mzdy od 1. ledna o deset procent navýšit.

„Zavázali jsme se, že obecné úhradové mechanismy obsažené v úhradové vyhlášce na rok 2018 umožní takové navýšení peněz, aby poskytovatelé zdravotních služeb měli zdroje na navýšení tarifních platů i mezd pro rok 2018 o deset procent,“ potvrdila příslib tehdejší náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová.

„V případě, že pracovníci peníze, na které mají po právu nárok, neobdrží, hrozí jejich hromadný odchod z krajských nemocnic,“ varovala Vildumetzová.

Platové tarify a mzdy by se však podle návrhu, který vedení Nemocnice Pardubického kraje předložilo odborům, navýšily pouze o čtyři procenta u lékařů a o pět procent u sester.

„U mzdových tarifů by se jednalo o kombinaci plošného navýšení a individuálního, o němž by rozhodovali vedoucí zaměstnanci z pracovišť ve spolupráci s vedením nemocnice,“ uvádí se ve zprávě o průběhu kolektivního vyjednávání, kterou má Deník k dispozici.
Lékařům by se, v případě, že by získali i individuální složku, zvýšily platy o osm a sestrám o deset procent.

Vedení nemocnice dává vinu za krach kolektivního vyjednávání odborům. „Požadavky odborů jdou nad rámec toho, co garantuje úhradová vyhláška i příslib ministerstva zdravotnictví. Pokud bychom na ně přistoupili, hrozilo by zadlužení nemocnic. To nechceme připustit,“ uvedl generální ředitel nemocnice Tomáš Gottvald.

ODBORY NABÍDKY ODMÍTLY
Nemocnice podle názoru ředitele nabízí lékařům osmiprocentní navýšení. „Nechceme nikoho obrat o dvě procenta, zároveň nabízíme i nárůst sazeb dohod o provedení činnosti o více než 10 procent. Bohužel odbory zatím všechny naše nabídky striktně odmítly,“ dodal Tomáš Gottvald.

Právě dohody o pracovní činnosti, kterými jsou zajišťovány pohotovostní služby, řada lékařů v reakci na neúspěšné kolektivní vyjednávání vypověděla. Podle zákoníku práce může zaměstnanec odpracovat pouze 150 přesčasových hodin. Většina lékařů v nemocnicích jich prostřednictvím dohod o pracovní činnosti však odpracuje téměř trojnásobek. Nemocnicím v kraji tak zcela reálně hrozí, že již od příštího týdne budou muset přistoupit k omezení péče.

„Někteří lékaři bohužel vypovídají dosavadní systém služeb. Jsme proto nuceni využít veškeré možnosti, aby byl zachován provoz nemocnic a plně zajištěna neodkladná péče o urgentní a život ohrožující stavy obyvatel našeho kraje. Na přechodné období však může dojít k odložení některých plánovaných operací,“ připustil Gottvald. Současně předpokládá, že do dvou týdnů se provoz nemocnice opět vrátí do normálu. Další jednání s odbory je plánováno na 16. ledna.