Zásada číslo jedna zní, že krmíme pouze kvalitní potravou. V žádném případě nepoužíváme zbytky z kuchyně. I malé množství soli totiž dokáže takové malé tělíčko spolehlivě zabít. Potravu dáváme do krmítka v takovém množství, aby nejlépe byla potrava zlikvidována během dvou až tří dní. Dbáme, aby neplesnivěla, nehnila a z hygienických důvodů také pravidelně krmítko uklízíme. Nikdy nekrmíme ptáky plesnivým, slaným krmivem nebo kynutými výrobky. Po takové stravě ptáci uhynou. Z naší kuchyně můžeme ke krmení použít hovězí lůj, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk. Z přírodních zdrojů podáváme jakákoliv semena nebo plody, pokud nebyly chemicky ošetřeny. Můžeme použít zadinu – semena plevelů a trav, která zůstávají po vymlácení obilí a kterou snadno seženeme v každém zemědělském družstvu. Rovněž se dá koupit přímo speciální směs pro zimní přikrmování ptáků. Kosi, kvíčaly a brkoslavi se živí převážně bobulemi ptačího zobu, černého bezu, jeřabin, plody hrušek a jablek. Sýkory mají v oblibě mimo loje a tučných semínek slunečnice, semence a máku také drcené ořechy. Vrabci a hrdličky nepohrdnou pšenicí, semeny řepky nebo zadinou. Pro zvonky, pěnkavy a strnady je nejvhodnější zadina. Tuková směs – hmyzožravým ptákům, jako jsou sýkorky, se nejvíce zavděčíme směsí drcených slunečnicových semen, máku a mletých ořechů. K tomu zavěsíme hovězí lůj.
Není správné krmit ptáky až v době největší nouze. Většina ptáků potom včas nenalezne stravu. Nejlepší je začít s přikrmováním už v listopadu.
Josef Zelený je vedoucí záchranné stanice Zelené Vendolí
