MILAN BÁČA, ředitel gymnázia, Svitavy
Nejsem žádný nepřítel alkoholu a už rozhodně nechci moralizovat. Ale v této věci mám jednoznačný názor – alkohol za volant, řídítka, pádla, vesla a na lyže nepatří. Při pohledu na potácející se postavy mám někdy pocit, že nepatří i některým chodcům.

MILOŠ DEMPÍR, kastelán hradu, Svojanov
Osobně jsem spíše nepřítelem všech zákazů a příkazů. Na druhé straně mnohdy lidé neznají svou míru alkoholu. Zejména u cyklistů jsem proto pro, aby konzumovat alkohol nemohli. Jsou to přímí účastníci silničního provozu. Pod vlivem alkoholu ohrožují další účastníky a sami jsou i více ohroženi kolem jedoucími vozidly. U vodáků a lyžařů bych byl tolerantnější.

LENKA GREPLOVÁ, ředitelka knihovny, Moravská Třebová
Tak předně mi vůbec není jasné, jak může vláda v demisi dělat jakákoli závažná a neakutní rozhodnutí. Absolutní zákaz alkoholu pro cyklisty i lyžaře se mi nezdá v pořádku, ale těžko lze stanovit rozumnou míru alkoholu plošně. Zatímco někoho orosená dvanáctka po dvaceti kilometrech na kole příjemně osvěží, jiného úplně utlumí. A je jasné, že je-li ten druhý účastníkem silničního provozu, může být hrozbou nejen pro sebe samotného.

FERDINAND RADITSCH, ředitel Květné zahrady, Květná
Jako letitý řidič osobního vozidla vím, jak důležité je nejen dodržovat předpisy, ale, a to možná ještě víc, předvídat chyby jiných účastníků provozu. Pokud sedím v autě, jsem chráněn plechy, čím je chráněn cyklista, který pod vlivem alkoholu způsobí dopravní nehodu, při které dojde ke zranění nebo k úmrtí? A kdo bude pravděpodobně zraněn/usmrcen? A kdo to bude mít před očima po zbytek života? Pokud se utopí opilý vodák, je to jeho věc, ale co když veze děti, vlastní či cizí? Pokud opilý lyžař v 80 km/hod zabije na sjezdovce mé dítě, jak to mám přijmout? Tolerance je vzácná a žádaná vlastnost, ale v těchto případech není na místě.

DANIEL KVASNIČKA, kazatel Církve bratrské, Litomyšl
Andrej Babiš slíbí vše, co by mu mohlo získat přízeň… Ale rozumně: Ať je to dovoleno a nebo ne, všímám si, že cyklisté v krajině popíjí zcela normálně. Je to stav, kterému by nějaká jasně stanovená tolerance asi pomohla, ale počítejme, že by zase byla překračována. Připadne mi, že by byla lepší tolerance bez zákonné normy. Tedy na místě a na základě úvahy. Patřím k těm, kteří jsou přesvědčeni, že zákonem se úplné spravedlnosti nedobereme. A také patřím k těm, kteří mají v popisu práce při bohoslužbách alespoň usrknout z kalicha s vínem – a pokud mám přejíždět jinam, jistě bych nafoukal. Farářům by se to tolerovalo taky?