Výběrové řízení na dodavatele zakázky za půl miliardy skončilo letos na jaře. O rekonstrukci zámku v Litomyšli se přihlásilo pět zájemců, většinou se jednalo o sdružení více společností. Soutěž se neobešla bez problémů. „Národní památkový ústav rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky. Toto rozhodnutí bylo zatíženo námitkami neúspěšného dodavatele, který skončil na druhém místě. Poté, co zadavatel námitky odmítl, neúspěšná firma podala na ÚOHS návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele,“ vysvětlil před časem Miloš Kadlec, ředitel územní památkové správy na Sychrově.

Týdny čekali památkáři na verdikt ÚOHS. Ten zní jasně – tendr na rekonstrukci zámku v Litomyšli je neplatný. „Zadavatel postupoval netransparentně při posouzení kvalifikace vybraného dodavatele GardenLine. V souvislosti s jednou referenční zakázkou, která se prokazovala přes poddodavatele,“ informoval mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Zámek v Litomyšli představuje vzácnou ukázku úpravy italského renesančního paláce. Byl postaven v 60. až 80. letech 16. století Vratislavem z Pernštejna jako dar pro manželku Marii Manrique de Lara. Unikátem je dochované zámecké rodinné divadlo z roku 1797. Na seznam UNESCO byl zámek zapsán v roce 1999.

Nový tendr bude trvat měsíce, a ohrožena je tak evropská dotace 250 milionů korun. Tu totiž musí v Litomyšli proinvestovat do konce roku 2023, což není moc reálné. Navíc renesanční zámek zapsaný na seznamu památek UNESCO už opravu potřebuje jako sůl. „Největší úskalí jsou sgrafita, protože za ty tři sezony, co na zámku pracuji, tu degradaci vidím. Co se týká střechy, není úplně děravá. Neteče do ní, ale pořád řešíme údržbu, několikrát ročně podle potřeby objednáváme pokrývačskou firmu, která každou skulinu zajišťuje,“ uvedl kastelán litomyšlského zámku Petr Weiss.

Čas na plán B

Pokud přijdou památkáři o evropské peníze, musí se pustit do úspornější varianty oprav. „Pracujeme paralelně na dalších variantách. Další věci, které měly být ve velkorysém projektu, jsou nadstandardem. Ve čtvrtek jednal ředitel územní památkové správy Miloš Kadlec na ředitelství Národního památkového ústavu v Praze o dalším postupu,“ dodal Weiss.

Úspornější varianta se bude týkat nejnutnějších oprav. Pokud nedopadne evropská dotace, zbudou památkářům peníze od státu z Ministerstva kultury z programu Péče o národní kulturní dědictví. To má být okolo 200 milionů korun. „Touto cestou půjde jedna z náhradních variant. Jdeme dál a hledáme cesty, jak památku zabezpečit,“ uzavřel kastelán.

Projekt za půl miliardy korun zahrnuje opravu střechy, komínů, návštěvnického centra, sálů v přízemí i druhého patra zámku, kde má být expozice k zámeckému divadlu a členství památky v UNESCO. V Panském domě památkáři počítali s novým technickým zázemím. Nutná je především obnova osmi tisíc sgrafit na fasádách zámku, která naposledy s dalšími výtvarníky restauroval sochař Olbram Zoubek v 70. a 80. letech. Rozsáhlá oprava měla být hotová do konce roku 2023, s restaurováním sgrafit se počítalo až do roku 2027.

O rekonstrukci zámku se pokoušelo město s památkáři už při projektu revitalizace zámeckého návrší v letech 2007 až 2013. Původně mělo dojít s revitalizací souboru budov, parku a komunikací v okolí zámku i na rekonstrukci památky. Složitá jednání se státem o převodu zámku na město nakonec spojení obou revitalizací do jednoho projektu zabránila.