Od zimy až do jara se starali také o netopýry.

Netopýrů je několik druhů. „Nejvýznamnějším znakem těchto savců jsou křídla, která se vyvinula z předních nohou. Díky nim mohou létat na neomezenou vzdálenost rychlostí dvacet až padesát kilometrů za hodinu," vysvětlil Josef Zelený, vedoucí záchranné stanice. Tyto okřídlené myši létají převážně v noci a za soumraku.

Hrozí vyhubení

Všechny druhy netopýrů, které u nás žijí, jsou chráněné, některé dokonce kriticky ohrožené. „Je to způsobeno tím, že stromů s dutinami, kde by mohli odpočívat, ubývá. Také je hubí používání pesticidů a herbicidů," konstatoval Josef Zelený. Kromě dutých stromů se uchylují rovněž do skal, na půdy domů, ve městech do větracích šachet paneláků nebo sklepů.

Několik těchto drobných savců vyrušených ze zimního spánku se dostalo také do Vendolí. „Některé jsme měli už od od podzimu, jiné od zimy. Stává se totiž, že když se oteplí, tak vylétnou. Když je lidé najdou prokřehlé nebo k nim přiletí, pak nám volají," uvedl vedoucí stanice. Velký přísun netopýrů zaznamenali na podzim a v zimě také kvůli kácení starých lip, ve kterých sídlili. Ti, o které se zvířecí záchranáři starali, pocházeli z různých míst, z Lanškrouna, ze Svitav, z Poličky.

V mrazech by určitě zahynuli. „Jak se probudí, spálí veškerou energii, kterou mají na zimu a to by pro ně znamenalo konec," řekl Josef Zelený. Proto je měli v teple a stále je dokrmovali. Většinou dostávali moučné červy, občas si pochutnali i na cvrčcích, které pro ně pracovníci stanice nakoupili.

Zpět do přírody

Netopýr není tvor, který by musel být ve stanici navěky. A tak je záchranáři vypustili zpět do volné přírody. „Optimální doba pro vypouštění netopýrů je taková, když už teplota neklesá pod deset stupňů," uvedl Josef Zelený. Lokalitu, kde by je vypustili, vybírat nemuseli. „Netopýr se dokáže vrátit až šedesát kilometrů, tak není problém vypustit jej přímo ve stanici," dodal Josef Zelený.