Marie Moravcová vznesla na webových stránkách města dotaz k článku v radničním zpravodaji, který pojednával o oslavách 760 let města. Tisková mluvčí Dagmar Zouharová se v něm mimo jiné dotkla poválečného odsunu původního německého obyvatelstva. Použila přitom výraz vyhnání.

„Chci se zeptat, co znamenal článek k srpnovým oslavám. To je oficiální stanovisko města, že se jednalo o vyhnání?“ napsala na stránkách města Marie Moravcová. Dostalo se jí odpovědi, že jde o subjektivní vyjádření autorky textu.

Zvláštní je, proč se členka poradní komise rady města dotazuje jeho tiskové mluvčí na veřejném fóru, které slouží pro dotazy občanů. Navíc komise, která je v jiných případech vedení města v interpretaci jeho historie nápomocná. 

Podle vyjádření Marie Moravcové však v tomto případě nejde o oficiální postoj komise. „Jedná se o můj názor, nikdy se za nikoho neschovávám,“ sdělila. Vyjádření komise se získat nepodařilo.

Starosta města Miloš Izák má na věc jednoznačný pohled. „Na takovou výměnu názorů nehodlám přistoupit, neboť nejsem povolán k tomu, abych toto hodnotil. 

Historie je jen jedna, i když se často vykládá jinak,“ uvedl Miloš Izák.

Není sporu o tom, že poválečné vyhnání německých obyvatel českých zemí i přes desítky tisíc popsaných stran odborných pojednání dodnes vyvolává spory a emoce. Současně je však všeobecně přijímáno, že princip kolektivní viny, který byl při nastolení nových poměrů po konci do té doby nevídaného celosvětového konfliktu použit, je odsouzeníhodný. Že šlo často o bezuzdné násilí, které se spořádaným odsunem nemělo nic společného, dokazuje i řada zdokumentovaných případů přímo v Moravské Třebové.

Setkávání původních i současných obyvatel města, jak se mohli přesvědčit návštěvníci víkendových jubilejních oslav, však spory, které se občas objeví, nijak nebrání. Město má už víc než dvacetileté partnerství s německým Staufenbergem, který se po válce části odsunutých ujal.