Před mnoha staletími se nájezdníci pokoušeli Poličku obléhat, ale město nakonec zůstalo uchráněno od nejhoršího. Teď se znovu stane terčem středověkých bojovníků, kteří si svůj základní tábor rozloží už v sobotu v tamním parku u hradeb. TOMÁŠ KOZÁČEK, jeden z hlavních pořadatelů, který se bojům v komunitách pod severským jménem Geri a jako Hersir skupiny Aldeigjuborg sám věnuje, dlouho přemýšlel nad tím, jak v roce velkých oslav návštěvníkům dobu co nejvíc přiblížit.

Co se přesně u hradeb v sobotu odehraje a jak dlouho jste bitvu ladili?
Nápad uspořádat bitvu v takovém prostředí nosím v hlavě už delší dobu. Využili jsme šanci, že jsou velké městské oslavy. Hodně nám pomohl i ředitel knihovny Jan Jukl, který se podílel na tom, že to všechno šlo uskutečnit.
Proto každý, kdo přijde, uvidí raně středověký tábor, kde bude připravená ukázka dobových řemesel i kuchyně. Během dne proběhne i komentovaná prohlídka, kterou provede archeoložka. Lidé uvidí také ukázky duelů či dobové taktiky. Jako zlatý hřeb chystáme bitvu. Připomínám, že se nejedná o klasický, ale bitevní šerm, který je podobný tomu, co se odehrávalo v té době.

Budou si lidé tedy připadat autenticky, jakoby v té době žili?
Co se týče tábora, tak určitě ano, protože odpovídá době raného středověku. Pokud se bavíme o zbraních a kostýmech, řeší se to především podle archeologických nálezů. Spolupracují s námi i lidé ve skupinách a radí nám, jak má komplet vypadat.

A co si představit pod dobovým vařením?
Předně je nutné říct, že se vařilo jen z dostupných surovin. Tehdy ještě vůbec nebyly na trzích brambory. Používaly se hlavně obiloviny, část zeleniny, která vyrůstala na Severu. Z masa tam patří každopádně vepřové či hovězí. Králík v té době tedy rozhodně nebyl a ani kožešiny z něj nejsou použitelné. (úsměv) Metoda rožnění masa už tehdy fungovala, ale tady jí neuvidíte. Více se však opravdu využívala zelenina.

Jak vůbec pracujete s kostýmy? Sháníte je, nebo si je pracně připravujete i sami?
Skoro každý z nás něco vyrábí. Někdo umí produkovat věci ze dřeva, jiný zase z kovů. Další z nás umí pracovat s kůží a dokáže zkompletovat dobově vypadající boty.

Jsou mezi vašimi bojovníky a kamarády tací, kteří se výrobou podobných propriet pro bitvu živí?
Je to vyloženě koníček. Zajímá nás oživlá historie raného středověku, tedy rozmezí osmého až desátého století. Většinou jsou to Vikingové, Slované a Frankové.

Vyzkouší si diváci také některou z disciplín? Například atraktivní duely?
To určitě ne, nebylo by to rozumné. Zbroje jsou vyráběné ve většině případů na míru, stejně tak jen tak někdo z ruky nedá svůj ukovaný meč. No a také by to bylo rizikové. Avšak pokud některého bojovníka požádá o vyzkoušení zbroje, problém to nebude, ale boj určitě ne.

V jakých kulisách se odehraje závěrečná bitva?
Bitevní pole bude v prostoru mezi tržištěm a dobovým táborem, tedy v téže části parku. Seskupí se proti sobě dvě řady bojovníků, jež na sebe budou postupně útočit. Osu a scénář boje máme přichystaný, ale zatím bych si ho nechal jako překvapení pro diváka. Bitevní čas se pohybujeme mezi dvaceti minutami až třičtvrtě hodinou, jak to většinou u takových akcí historických bitev bývá obvyklé. Záleží také na počasí, teplu i fyzické výdrži každého jedince na bitevním poli. Záleží i na nich, zda se odhodlají ještě k dalším bojům a přichystají například kruhy zrady, nebo cti.

To znamená, že bitva ponese rysy opravdového boje, až fanoušky v parku bude mrazit v zádech?
Představte si to asi v tomto stylu – každá řada má svého vylitele, který rozdává povely, určuje útok i ústup. Ve skupinách je na něm i dodržování morálky a obstarává bojové výkřiky.Všichni ostatní ho musí poslouchat. Bouchá se i do štítů. Vykřikují se i jména Bohů, protože část bojovníků některých skupin jsou ještě pohané. Nejvíce zaznívá Odin, nejvyšší bůh severské mytologie.

Prozradíte alespoň typy bojovníků, které lidé uvidí?
Budou to bojovníci ze skupin Vikingů, Slovanů i Franků. Už teď víme, že se tu ukáží skupiny Voron, Marobud, Kmenový svaz Styrke, Tyrgard, Njörd, ženská vikinská skupina Brunnakr a další. A ještě připomínám, že právě Brunnakr je nebojovou skupinou.

Polička byla v hluboké minulosti také napadena severskými nájezdníky, avšak prameny této události nejsou doložené. Přemýšleli jste na tom, jak boj přizpůsobit, aby divákovi právě tuto dobu alespoň připomněl?
Spíš jsme řešili název bitvy, ale i to, jak to mohlo být před založením Poličky, protože naše období není tak zmapované. Zkoušeli jsme vžít do zcela fiktivní situace, která by se přitom mohl stát – a to je bitva knížete českého a moravského, kteří si najali žoldáky. Moravský kníže se snažil uzmout kus českého území a český kníže se tomu snažil bránit. Brali jsme to vyloženě tak, co se tady asi mohlo odehrát dříve.

A nad čím jste nejvíce přemýšleli?
Jak to všechno skloubit s tím, že je výročí od založení města a ta doba je úplně jiná. Přál jsem si hlavně to, aby lidé pochopili i ty pohnutky, které vedly k bitvám. Knížata mezi sebou běžně válčila, loupežnické hordy zase rabovaly a tak podobně.

Na bitevním poli v Poličce uvidíme skupiny, které přijedou do okresu také ze zahraničí? Jste totiž v poměrně častém kontaktu.
Ty, o kterých jsme teď mluvili, jsou vyloženě české. Je to první akce v Poličce podobného typu a je nutné vědět, jak se mezi obyvateli i okolními lidmi chytí. Pakliže bychom chtěli pozvat bojovníky z Polska a dalších sousedních států, už by hodně záleželo na tom, jaké jméno daná akce má. Vybírají si je a důležitý je právě i její zvuk. Ale pozor, nemáme z historických bitev žádný zisk, všechno funguje na fanouškovské a komunitní bázi. Není to výdělečné. Jediné, co z účasti na akcích plyne za výhodu, je případně přichystání občerstvení a nebo dostanete příspěvek na dopravu. V jiných případech si všechno kompletně hradíte sám – dopravu, stravu, pití.