Kliknutím zvětšíteNěkdejší odpůrci dálnice D35 z Litomyšlska se účastní všech schůzek s vedením ŘSD a jsou spokojení. „V podstatě ŘSD naše podmínky plní, ladíme jen detaily a hlavně se vždy domluvíme. Jednání vypadají jinak než v minulosti. Kdyby ŘSD jednalo s dotčenými občany vždy a všude jako dnes u Litomyšle, tak by se zřejmě přípravy dálnic výrazně urychlily,“ konstatoval Petr Chaloupka ze spolku Živé Kornice.
Do řízení se ochránci ze Šumperka přihlásili nejen v souvislosti s přípravou dálnice kolem Litomyšle, ale také v případě D1 u Přerova nebo obchvatu Bruntálu. Šumperské ochránce k tomu vedly špatné zkušenosti z minulosti, kdy se podle Bušiny nedodržuje, co se slíbí.
Dodržení termínů ale může mimo jiné ovlivnit hospodaření státu. Anebo také ochránci ze střední Moravy, kteří se přihlásili do řízení. „Pevně věřím, že nebudou naši lokální dohodu na provedení dálnice blokovat a odvolávat se,“ uvedl starosta Litomyšle Daniel Brýdl.
Zdržování výstavby není podle ochránců přírody ze Šumperku jejich cílem. „Nechceme nic blokovat, zdržovat nebo prodlužovat řízení. Jde nám o to, aby se dodržovaly všechny připomínky, nařízení a doporučení,“ vysvětlil předseda Českého svazu ochránců přírody Šumperk. Slavomír Bušina.
Psali jsme již:
AČKOLIV DÁLNICE D35 má v úseku kolem Kornic a zvláště pak v okolí Strakova vést v hlubokém, až 11metrovém zářezu, místní požadovali posun trasy dál od jejich domů. S ŘSD se ale nakonec dohodli.
Do řízení se přihlásili nejen v souvislosti s přípravou dálnice kolem Litomyšle, ale také v případě D1 u Přerova nebo obchvatu Bruntálu. Šumperské ochránce k tomu vedly špatné zkušenosti z minulosti, kdy se podle Bušiny nedodržuje, co se slíbí.
„Nevládní organizace mohou prosazovat daleko větší ochranu přírody než státní úředníci, ministerstvo životního prostředí nebo kraje. S hrůzou jsme zjistili, že neexistuje kontrolní orgán, který by dohlížel na to, jak se doporučení a nařízení dodržují a provádějí,“ uvedl Bušina. „Musí být splněno, co nařídí ministerstvo a Pardubický kraj. Ať už se jedná o opatření proti úhynu živočichů při stavebních pracích nebo kácení stromů. U nás v regionu bez odvolání spolku už nikdo nic nevymáhá,“ dodal Bušina.
Snímek ukazuje vzdálenost dálnice od nejbližší zástavby. V celém úseku D35 kolem Litomyšle vede nejblíž u Strakova, nejbližší zdejší domy budou vzdálené 400 metrů. Naopak Kornice jsou více než 500 metrů daleko.
U Litomyšle se chtějí zaměřit hlavně na kácení stromů. Hodlají dosáhnout co největších kompenzací za pokácené porosty. „Nechceme malé stromečky, ale ať se sází vzrostlé stromy,“ poznamenal Bušina. Dálnici berou jako napojení jejich regionu na Hradec Králové, proto se do řízení přihlásili.
„Úředníci jsou jako řezníci, vše rychle zprocesovat. Volala nám třeba jedna rozhořčená starostka, proč se do řízení hlásíme, jestli tam budeme jezdit. Chápeme ten psychický tlak, že jsme z jiného regionu. Ozveme se jen v případě, když bude nějaký rozpor,“ podotkl Bušina.
Se zahájením stavby dálnice D35 v úsecích kolem Litomyšle se počítá v roce 2023. O tři roky později má být silnice v úseku Džbánov – Litomyšl uvedena do provozu. Na úsek dálnice Litomyšl – Janov by mohli řidiči vyjet v roce 2027.
V Litomyšli se tak paradoxně stalo to, čeho se místní báli. Že se do řízení přihlásí někdo mimo dohodu. „Myslím si, že v tomhle směru máme v republice špatné zákony. To musí řešit poslanci a parlament, aby se to nedělo,“ komentoval záležitost Brýdl. Podle zákona se totiž do řízení může přihlásit kdokoli, klidně z druhého konce republiky.
Jednání o stavbě dálnice D35 kolem Litomyšle trvají roky. Zásadní zlom přišel vloni na jaře, kdy ŘSD, Litomyšl, Pardubický kraj, dotčené obce, spolek Živé Kornice a místní zemědělci podepsali společné memorandum. To odblokovalo výstavbu dálnice spojující Čechy a Moravu.
AČKOLIV DÁLNICE D35 má v úseku kolem Kornic a zvláště pak v okolí Strakova vést v hlubokém, až 11metrovém zářezu, místní požadovali posun trasy dál od jejich domů. S ŘSD se ale nakonec dohodli.
Ředitelství silnic a dálnic slíbilo, že dálnici postaví podle dohodnutého kompromisu. Obce a spolky přestaly podávat odvolání, což urychluje stavbu důležité dálnice. A ŘSD podle zástupců Litomyšle plní, co slíbilo.
Novinkou v projektu je protihluková stěna u Černé hory. „Požádali jsme o ni v září, protože nám přijde, že po úpravách projektu tam končí dříve, než začíná navazující násyp. Tím by tam vznikla velká mezera směrem k městu. Proto žádáme o prodloužení stěny, aby navazovala na násyp a směrem k Litomyšli se nešířil hluk z dálnice,“ sdělil Brýdl. Stěžejní věci, jako je trasa, výška nebo zábory půdy, jsou už vyřešené.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
