Obvoďák z Poličska se roky stará o Martinu Sáblíkovou. Teď jede na olympiádu

Dostal jsem se tam přes rychlobruslaře. Trenér Martiny Sáblíkové Petr Novák bydlí ve Rváčově, což je vedle Svobodných Hamrů, kde žiju, a hrajeme spolu na stejném golfovém hřišti. A tam on ukecal mého syna, když mu bylo čtrnáct let, aby začal dělat rychlobrusle. Takže takhle jsem se dostal k rychlobruslařům. Po minulé olympiádě jsem jim rok dělal takového přítele na telefonu, když měli nějaký problém. Pak to vykrystalizovalo, že chtějí mít lékařské zajištění na velkých akcích, na mistrovství a světových pohárech.

Peking bude vaše první olympiáda?

Ano. Jsme dva lékaři, střídám se s Jaroslavem Pilným, primářem ortopedie v Novém Městě na Moravě. Ten dělá kloubní věci a já ten zbytek. On s českou výpravou už odletěl a bude v Číně do 8. února, pak tam letím já a zůstanu v Pekingu až do konce olympiády.

close info Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková zoom_in Obvodní lékař Jaroslav Grodl ordinuje v Borové a Telecím. Stará se ale také o rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a jede na olympiádu do Pekingu.

Pacienti ve vašich ordinacích na Poličsku a profesionální sportovci, to je trochu rozdíl. Jak se na olympiádu připravujete?

Nakonec ty problémy sportovců jsou stejné jako mých pacientů. Akorát jsou to extrémně zdraví lidé. Samozřejmě jsou tam sportovci, kteří mají různé diagnózy, astma, cukrovku. Ale jinak u nich řešíme klasické věci, někde něco bolí, jsou nachlazení. Ta medicína je ale trochu jiná. Řekl bych, že se to nejvíc blíží válečné medicíně. Kdo udrží flintu, tak je na frontě. Pouštíme do závodů sportovce s problémem, že kdyby mi to tady řekl pacient, že půjde na tělocvik, tak mu řeknu, že se zbláznil, ať je týden doma. Je tam tlak, chtějí na závod. Olympiáda je pro sportovce vždycky klíčová.

Absolvoval jste nějaké speciální školení?

Kdyby nebylo covidové období, tak by tam žádné extra přípravy nebyly. Ale je covid a olympijský výbor nechce, aby se opakovala situace z Tokia. Je tam obrovské množství omezení ze strany Číny. Jsem jeden ze zástupců covidové manažerky z Českého olympijského výboru, takže mi přišly pokyny, celkem 70 stran, jak to bude probíhat. A jestli něco Číňani umí, tak psát manuály. Myslím si, že je dobře, že se olympiáda koná v zemi, jako je Čína, protože se to všechno bude dodržovat.

Jsou důslední?

Nesmírně. A mají vše velice dobře zpracované. Chtějí dva testy před příletem na olympiádu, poté další po příletu. Pak se testují všichni každých 24 hodin. Při odchodu z olympijské vesnice kontrolují, jestli jsou lidé po testech. Mají jasně popsané, co se děje, když je člověk pozitivní, kolik musí mít testů, aby se mohl vrátit z izolace, kdy může nastoupit k soutěži… V tom je tahle olympiáda zvláštní. Předseda olympijského výboru Jiří Kejval už říkal: „Hele, měli bychom se taky soustředit na to, že tam jedeme vyhrát.“ Všichni jen řeší, abychom tam těch 113 sportovců dostali negativních. Nebavíme se pomalu o ničem jiném.

O koho se budete v Pekingu starat kromě Martiny Sáblíkové?

Máme na starosti rychlobruslaře, short track, hráče curlingu a krasobruslaře. Pak jsou tam hokejisti a hokejistky. Ale ti mají svůj lékařský a fyzioterapeutický tým. V olympijské vesnici máme ambulanci, kde držíme služby, protože zajišťujeme i doprovodný personál. Na jednoho sportovce připadají asi dva lidé.

Jací jsou sportovci pacienti?

Jsou zvyklí, že když natrénují určité množství tréninků, tak podají takový a takový výkon. A to samé očekávají i od nás. Medicína je ale jiná, někdy se snažíte, ale příroda vás nikam nepustí a jindy uděláte zázrak. Je na to málo času a chtějí záruky, že zítra ten výkon podají.

Jste sám sportovec?

Ne. Ale jezdím na kole, hraju golf, občas tenis.

V Pekingu se dostanete na nějaký závod? Až pojede třeba Martina Sáblíková.

Určitě ano. Máme vyhrazenou tribunu a na ostatní soutěže dostáváme lístky. Můžeme na hokej, krasobruslení, short track.

Je to pro vás výzva jet jako lékař na olympiádu?

Rozhodně. Vždycky jsem tím jako kluk žil. Sledoval jsem vždy olympiádu. Když pak na mistrovství světa stojíte tři metry od stupňů vítězů, tak si uvědomíte, že pokud neobujete brusle, což by byl hrozný kabaret, tak se blíž nedostanete. Když slyšíte hymnu, jak se říká, chleba levnější nebude, ale postaví se vám chlupy na zátylku.

close info Zdroj: Archiv zoom_in Obvodní lékař Jaroslav Grodl ordinuje v Borové a Telecím. Stará se ale také o rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a jede na olympiádu do Pekingu.

Jste fanoušek Martiny Sáblíkové?

No jasně. Tu nemůžete mít nerada. Tam je vynikající, když se dostanete na vnitřní plochu. To je ještě větší drama, protože tam se nesmí podle pravidel fandit.

Vydržíte to?

Martina na mistrovství světa v roce 2019 vyhrála závod na tři kilometry, s tím se moc nepočítalo. V momentu, kdy dojela, tak jsem zatnul pěst a vyskočil. A už se ke mně hnala technická delegátka, Ukrajinka. Dopadl jsem a říkám si, jestli Martinu kvůli mně diskvalifikují, tak se do Čech nemůžu vrátit. A ona přišla, že nám gratuluje a za minutu a půl, že máme vyhlášení vítězů. To se mi docela ulevilo. Ono když se dostanete takhle blízko, tak je to úplně něco jiného než v televizi.

Chtěl jste být sportovním lékařem?

Nikdy jsem o tom neuvažoval a dostal jsem se k tomu náhodou. Mrzelo by mě, kdybych neordinoval jako obvodní lékař. Mě to hrozně baví. Někdy je to tak pestré, že říkám sestřičce, prosím tři chřipky za sebou. (smích)

Co vaši pacienti, když v Borové a Telecím čtrnáct dní nebudete?

Má to dvě roviny. Díky dnešním technologiím mohu pracovat i na dálku. Recepty, neschopenky, karantény jim pošlu i z Číny. Máme asistentku, která jen zvedá telefony a vyřizuje karantény, izolace, žádanky na test a očkování. Sestřička bude taky v práci a akutní případy za mě vyřeší kolegyně v Lubné. A druhá rovina – ti lidé mi to přejí. To je obrovská podpora. Cítím, že jsou hrdí, asi si řekli, že nejsem takový dřevák. Lidé jsou opravdu nadšení. Říkají mi, ať přivezeme medaili.