To se jen děti na svých plyšových kamarádech učily poskytovat první pomoc.

V úterý dopoledne zazvonil v mateřince zvonek. Kluci a holky už nedočkavě vyhlíželi, jestli dorazí návštěva, kterou očekávali. „Přijedou za námi doktoři. Těšíme se na ně," shodly se děti. A měly pravdu. Stejně jako na podzim za nimi přijel lékař a zdravotní sestry, aby děti zase něco přiučili.

Jako ze života

Zajíček měl žízeň, ale nešikovně se opařil. Nezbedný slon, co neřekl mamince, že má hlad a vzal do ruky nůž. A spousta dalších případů, na kterých je možné ukázat, co má na svědomí nepozornost. Začátky příběhů jsou stejné: Jak plyšák k úrazu přišel. Tak by se dalo nazvat téma spolupráce zdravotníků ze svitavské nemocnice s Mateřskou školou U dvou sluníček v Brněnci. Děti se totiž hravou formou učí, jak předcházet úrazům, či jak se zachovat, když už k nějaké takové události dojde.

Zdravotníci ze svitavské nemocnice navázali spolupráci s mateřskou školou. Dohodli se na společném projektu. Seznamují děti s různými situacemi a učí je, jak by se měly v případě potřeby zachovat. „Učíme je, jak ošetřit základní poranění. Zdůraznili jsme, když se něco přihodí, že mají zavolat rodiče, případně další pomoc, pokud není nablízku dospělá osoba. Nebo aby si děti dávaly pozor a poranění předešly," uvedl Jiří Uher, lékař z anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Pro úterní den měl roli strýčka lékaře, který dětem poradil.

Nebezpečné úrazy

Tentokrát se zaměřili na úrazy, tedy na řezná poranění, popáleniny a úrazy elektrickým proudem. Poté, co jim zdravotníci ukázali, co všechno se může stát, když si sami chtějí něco ukrojit, nebo když neopatrně na sebe převrhnou hrnek s horkým čajem, začaly děti své plyšáky a panenky léčit samy.

Také sestřičky nezůstaly pozadu. Jako hodné tety vysvětlovaly, jak správně ránu ošetřit, případně jak vyťukat telefonní číslo a přivolat záchrannou službu. Spousta dětí už nějakou tu odřeninu měla, a tak věděly, jak ji zalepit náplastí či obvázat.

Zatímco třeba Jeníček Havránek z Rozhraní ošetřoval pořezaného myšáka, druzí obvazovali medvídky, opičky, ale taky panenky. „Moje beruška si popálila tykadla," řekla Verunka Taberyová z Bělé nad Svitavou. Za malou chvilku měla její plyšová kamarádka tykadla ošetřená a zalepená náplastí. Jak se Verunka svěřila, také se naučila, jak léčit, když se někdo řízne, a jak si přivolat záchranku.

„Taky nám doktoři ukázali, co se může stát, když někoho kopne elektrika," uvedl Tomášek Lžičař z Moravské Chrastové. Kluci a holky vyťukávali na telefonu i známé číslo „155". Zdravotníci jim napovídali, co by měli do sluchátka říci, aby pomoc přijela na správnou adresu.

Přístroj, který s sebou záchranáři přivezli, pak dával ošetřujícím dětem pokyny, co mají dělat, aby to své slůňátko, které zvědavě zkoumalo chobotem zástrčku, zachránily. Došlo tedy i na masáž srdce a umělé dýchání.

Praktické dovednosti

Plyšáčkování má pro děti velký význam, ale přiučili se i dospělí. „Jsem za to ráda. Pro děti je to něco nového. Tento projekt je obohatí o poznatky ze zdravovědy, z první pomoci, je o bezpečnosti doma i v přírodě. Oceňuji hlavně praktické dovednosti, které si děti mohou vyzkoušet," poznamenala ředitelka školky Ludmila Lujková. Poučné bylo podle ředitelky třeba i to, jak se má správně telefonovat, když se volá záchranná služba.

Proč to všechno zdravotníci dělají? „Pro městské školky se stále něco pořádá. Myslím si, že vesnické školky jsou tak trošku bokem, a tak mě napadlo navázat spolupráci s tou brněneckou. Oslovila jsem Jarušku Strakovou a vzniklo plyšáčkování," uvedla organizátorka projektu Petra Pešlová, staniční sestra z jednotky intenzívní péče. Přidal se také lékař anesteziologicko-resuscitačního oddělení a několik dobrovolnic. Už dnes vědí, že za dětmi v Brněnci určitě nebyli naposled.