„Účast je vyšší než v loňském roce. Jezdí k nám majitelé historických strojů z Brna, Lanškrouna, Žďáru nad Sázavou i Havlíčkova Brodu," vyjmenoval alespoň část míst odkud jezdí příznivci starých vozidel starosta Širokého Dolu a zároveň člen širockého klubu veteránů Václav Vopařil. Účastníků srazu se zaregistrovalo dvě stě dvacet pět, ale podle organizátorů se sjelo až čtyři sta vozidel, což je zhruba počet obyvatel vesnice.

Potřetí přijela na sraz jako spolujezdkyně svého synovce na sajdkáře i Lenka Jílková z Telecího. „Táhne mne sem zvědavost a nadšení ze starých a krásných strojů. Bohužel, žádný nevlastním, ale ráda bych. Stačil by mi starý klasický skútr," přiblížila důvody své návštěvy milovnice jednostopých vozidel. Spolu s ní přijelo na sraz odhadem až třicet žen, které sdílí stejnou vášeň.

Kromě přehlídky mnohdy unikátních automobilů a motocyklů připravili organizátoři i tombolu pro diváky, ve které byla hlavní výhrou nečekaně motorka. Pohár starosty obce o nejhezčí automobil vyhrál majitel vozu Tatra 12 z roku 1927. „Je to závodní stroj. Má najeto tři sta až čtyři sta tisíc kilometrů bez generální opravy," pochlubil se Milan Maruškin z Litomyšle, který je čtvrtým majitelem historického vozu. Pro zajímavost také uvedl jeho spotřebu, která je deset litrů benzínu na sto kilometrů, pokud má lehkou nohu na plynu. Vůz si koupil ve Znojmě, a jak podotkl, „vyfoukl" ho jinému sběrateli z Rakouska.

Jednodušším způsobem se k motorce z roku 1926 dostal další domácí účastník srazu. „Mám ji po dědečkovi, který na ní jezdil celý život. Já s ní jezdím, jen když jede," řekl s úsměvem Miroslav Telecký. Problém tohoto stroje je, že spotřebuje velké množství oleje, který mnohdy teče i tam, kde nemá.

Údržba muzejních kousků není tedy vždy jednoduchá. Obdiv zaslouží všichni, kteří je udržují ve stavu, aby je další fanoušci mohli obdivovat.