Pokud Litomyšlští stovky milionů z Bruselu získají, rozjedou okamžitě úpravy objektů na Olivetské hoře. V úterý seznámili s ojedinělým projektem poprvé veřejnost.

Revitalizace se dotkne předzámčí, piaristického kostela, koleje, pivovaru, obou nádvoří, jízdárny, konírny, kočárovny a parku. V současné době žije návrší především v létě. Cílem projektu je vrátit sem každodenní život, a to po celý rok. Počítají rovněž s novými programy, jako je Škola na zámku,Centrum pro restaurování nebo Expozice diecézního muzea. Nebudou chybět ani akce pro děti.

Stan v parku

Architekt Josef Pleskot pracoval na úpravách zámku. Projekt ale nakonec město zastavilo a převzal ho Národní památkový ústav. „Řešili jsme zastřešení festivalu Smetanova Litomyšl, aby neobtěžovalo návštěvníky zámku. Usilujeme o to, aby se památka zapojila do některých scén při představení a aby zůstala odhalená fasáda se sgrafity. Celá konstrukce by měla být hotová za tři dny,“ uvedl Josef Pleskot. V zahradě vzniknou čtyři fontány a přibydou geometricky střižené keře.

Jízdárna se změní na multifunkční objekt se sálem. Na kočárovnu naváže letní pavilon. Půjde o jakýsi průsvitný stan pro dětský program nebo pro rauty. Na zimu ale ze zahrady zmizí. „Novinkou jsou také mobilní lavičky z laminátu. Z těch můžeme v případě potřeby sestavit hlediště až pro 240 lidí,“ sdělil architekt Jan Šépka. Jeho kolega Aleš Burian vytvořil projekt pro piaristickou kolej, kde v minulosti bydleli studenti pedagogické školy. „Restaurátoři už opravují očistcovou kapli, která se stane součástí prohlídkového okruhu. V přízemí vznikne obřadní síň města,“ dodal Aleš Burian. Odborníci počítají rovněž s otevřením piaristického kostela pro veřejnost.

Aby návrší žilo, je nutné vybudovat i velké parkoviště. Radní rozhodli o stavbě speciálního domu v místě, kde se nachází stávající parkoviště pod zámkem. „Uvažoval jsem o stavbě ze železobetonu s technickým sklem a na střeše s oranžérií. Nyní mám novou variantu. Půjde o dvoupatrový objekt zapuštěný částečně do terénu. Stavba bude z drátěných sítí, strun, které umožní průhled. Zakryjí konstrukci a vytvoří dojem hrajících garáží,“ vysvětlil architekt Zdeněk Fránek.

Lidé ve městě se obávají, že návrší si na sebe nevydělá a město na něj bude doplácet. „Počítáme, že roční provoz vyjde na čtyři miliony korun. Musí vydělávat, protože nesmíme požádat o dotaci na provoz a nesmí ani ubírat peníze z městského rozpočtu. Pokud se tak nestane, zahájí Unie proces, který může skončit i vrácením dotace,“ dodal Ivo Koukol.

Pokud projekt půjde podle plánů, návrší ožije novým příběhem už v roce 2012.