Na druhém nástupišti českotřebovského nádraží postávají desítky lidí. Nečekají však na rychlík, jak by si leckdo mohl myslet, nýbrž na příjezd malé lokálky ve směru Moravská Třebová, Chornice a Skalice nad Svitavou. Právě té lokálky, kterou se rozhodl Pardubický kraj, i přes protesty dotčených obcí a jejich obyvatel, z velké části zlikvidovat. Pro příští jízdní řád totiž mezi Moravskou Třebovou a Velkými Opatovicemi neobjednal žádnou osobní dopravu. Prý z důvodu nízkého počtu cestujících.

Narváno!

Lokálka byla přistavena krátce po čtvrt na dvě, tři minuty před svým odjezdem. Vlakovou soupravu tvoří jeden vůz řady 810, takzvaný šukafon. Lidé se do „málo využívaného” spoje téměř nevejdou. Místa k sezení jsou zcela obsazená a někteří musí i stát. Přesně ve 13.19 hodin se vlak vydává na svoji pravidelnou cestu do Moravské Třebové.

„Rušení regionálních tratí bylo trendem některých politiků už ve druhé polovině devadesátých let. Doplatilo na to několik tratí. Většinu z nich ale později převzali soukromí dopravci,” říká Pavel Prchal z Klubu přátel lokálek. „To, co se ale chystá v současné době, je naprosto alarmující a postrádá to jakoukoliv koncepčnost,” dodává Prchal.

Politici argumentují tím, že autobusová doprava je levnější a pro cestující výhodnější, protože zajíždí přímo do center obcí. „Jenže každý nebydlí přímo v centru. Nikdo nebere v potaz kvalitu zdejších silnic, které jsou, zvláště v zimě, často životu nebezpečné a při sněhových kalamitách a náledích nesjízdné,” podotýká Antonín Minařík ze Sdružení kolejové dopravy, další člen naší osádky, která se se mnou vydala na cestu po ohrožené trati z České Třebové do Chornic a Skalice nad Svitavou. Potíž je podle něho v tom, že dnes politici, a bohužel i řada lidí, vidí a slyší jen na okamžité úspory, které ale navíc bývají velmi pochybné. Nikdo ale nepřemýšlí s výhledem na další desetiletí. „Politici neberou v potaz, jak zrušení železničních tratí naruší ráz života na venkově, který je už tak dost krutý. Lidé jsou nuceni jezdit za prací do dalekých měst a nyní jim chtějí vzít i možnost levné a vcelku pohodlné a kvalitní dopravy. Zánikem železniční dopravy dojde i k omezení turistického ruchu a tím ke konci mnoha podnikatelů na ruchu závislých,” vyjmenovávají následky nerozumného rušení malých tratí Pavel Prchal a Antonín Minařík.

Zastavujeme v Moravské Třebové, kde je nutné přestoupit do nové soupravy. Je sice úplně stejná jako ta, kterou jsme přijeli, ale kraj si zde přál přestupování. Přibližně dvacítka lidí se tak žene i s batožinami ven z vlaku, aby se na vedlejší koleji zase nacpala zpět do druhé soupravy. „Je to jeden z triků, jak lidem znepříjemnit cestování a vyhnat je z vlaků. Zavede se nesmyslné přestupování a dlouhé čekací lhůty v zastávkách, nabourá se návaznost přípojů… Lidé pak začnou přesedat do aut, ano do aut, nikoliv autobusů, jak si možná myslí někteří politici, a vlaky jsou pak vydávány za neefektivní a navrhovány ke zrušení,” říká další člen výpravy Michal Skála ze Severočeské dráhy.

A hned přidává zkušenost ze svého regionu. „U nás se také takto před několika lety postupovalo. Nejdříve se posunuly časy odjezdů a příjezdů vlaků, aby lidé nestíhali dojet včas do zaměstnání a škol. Poté se začalo přestupovat a lidí ubývalo. Nakonec se některé tratě zavřely a místo nich vyjely autobusy. Jenže ty jezdily sotva rok a pak se většina z nich také zrušila či omezila. Lidé s nimi totiž nejezdili. Raději než by se mačkali v nepohodlném autobusu, pořídili si auta. Dnes je situace na severu Čech na mnoha místech taková, že lidé nemají od pátečního odpoledne až do pondělního rána do svých obcí žádná spojení hromadnou dopravou,” líčí osud železnice v okolí Kadaně Michal Skála.

Vlaky v létě?

Právě jeho společnost se snaží ve spolupráci se soukromým dopravcem provozovat na opuštěných tratích alespoň letní provoz. „Zájem je veliký,” říká Skála a začíná zadávat data do své moderní GPS navigace. Dnes je tu totiž také pracovně. Rád by oslovil radní dotčených obcí s nabídkou, že by zde jejich společnost mohla provozovat své vlaky. „Myslím, že jde o velmi hezkou a zajímavou trať, která má svůj turistický potenciál. Bylo by určitě škoda nechat ji ležet ladem,” dodává Skála.

Vlak se vydal na cestu k Chornicím a Velkým Opatovicím. Pořád je téměř plný. Na to, že by jím nikdo nejezdil, jak argumentuje Pardubický kraj, to rozhodně nevypadá. Přisedá si k nám Naděžda Bartošová, rodačka z Jevíčka, která jede na návštěvu k rodičům. „To je dobře, že se proti tomu někdo snaží bojovat. Sama jsem psala panu náměstkovi pro dopravu své připomínky. Dodnes jsem ale nedostala žádnou odpověď. Je to smutné zjištění, že naše volené politiky vlastně vůbec nezajímáme,” zapojuje se do hovoru mladá inženýrka.

Stejně reagují také další cestující, kteří považují chování představitelů Pardubického kraje za skandální. „Všichni si jezdí v nablýskaných drahých služebních automobilech a nám berou i tuhle malou lokálku,” zlobí se důchodkyně Růžena Mládková, která cestuje vlakem na chalupu do Chornic.

Svezte se i vy

Většina cestujících vystupuje ale až o dvě zastávky později v Jevíčku. Do sousedních Opatovic, kde se mění vlakové čety, jedeme ve voze prakticky sami. Ptám se strojvůdce a průvodčího na jejich názor. „Nechtějte, abychom se k tomu vyjadřovali. Je to debilita, co tam nahoře vymýšlí,” procedí jen mezi zuby a pak už pospíchají do soupravy, která právě přijela ve směru od Skalice a Boskovic.

Naše lokálka pokračuje už opět téměř plná do cíle své cesty. Ve Skalici nad Svitavou zastavujeme přesně na čas. Na nástupišti už stojí noví cestující, kteří míří opačným směrem. „Lokálka na trati 262 zatím ještě stále žije. Pánové radní, přijeďte se podívat,” zve politiky na projížďku po trati, kterou chtějí zničit, Pavel Prchal z Klubu přátel lokálek.

RENÉ FLÁŠAR