Autorem uměleckého ztvárnění pomníku je někdejší ředitel kulturních služeb František Žáček. Návrh vytvořil ještě v době, kdy kulturním službám šéfoval. A kulturní služby měly na starost i realizaci a instalaci pomníku.

Jakou částku město vynaložilo na vytvoření pomníku radnice odmítá sdělit. A tají i to, jaký honorář obdržel autor návrhu. „Celkové náklady na vytvoření pomníku budou budou známy až po jeho slavnostním odhalení, neboť některé dílčí práce stále probíhají,“ vyhnul se odpovědi mluvčí města Václav Dokoupil. Na opakované dotazy, kolik stálo zhotovení samotného pomníku nereagoval. Nesdělil ani, kdo je jeho zhotovitelem.

Nový pomník, který je prozatím překrytý černou neprůhlednou folií, je tvořen pěti pískovcovými bloky. Čtyři z nich nesou letopočet začátku a konce války, prostřední kvádr zdobí srdce.

Původní pomník, který stál v parčíku pod městskými hradbami, naproti místu, kde je instalovaný nový pomník, byl odhalen až čtrnáct let po válce, v červnu roku 1932. Na dvanácti deskách byla vytesána jména 259 padlých moravskotřebovských občanů. Středové části pomníku dominoval výmarský kříž s německý nápisem „Vlast svým mrtvým hrdinům“ (Die Heimat ihren toten Helden). Vrchol korunovala bronzová velkoněmecká orlice, která v pařátech svírala žulovou kouli. Pomník byl vytvořený z šedé slezské žuly. Vytesal jej kamenický mistr Rudolf Pfitzner.

O tom, kde bude pomník stát a komu bude svěřeno jeho zhotovení, se vedly už od počátku 30. let spory. Jedna z variant, která byla na stole, navrhovala umístění pomníku v sousedství loretánské kaple u farního kostela. Další uvažovala o hřbitovním kostele na Křížovém vrchu. Jako potenciální tvůrci byli osloveni vídeňský umělec Franz Barwig a Oswald Hoffmann z Mnichova. Nakonec to však dopadlo jinak.

Slavnostní odhalení proběhlo 12. června 1932. Organizátoři už s předstihem vyzývali příbuzné padlých vojáků k hojné účasti, aby zajistili důstojný průběh slavnosti. Naléhavě rovněž žádali o finanční podporu. Místo věnce mohli lidé přispět na stavbu pomníku a jeho údržbu. Hlavním řečníkem při slavnosti byl poslanec, pozdější významný člen Henleinovy SdP Franz Hodina z nedalekého Městečka Trnávky.

Po válce byl pomník, jako připomínka německé minulosti města, stržen. Bronzová plastika orlice a rozbité části žulového pomníku se zachovaly ještě pár let potom. Na začátku 50. let uvažovala kulturní komise města, zda by bronzová surovina nemohla být použita na odlití sochy Bedřicha Smetany. Pátrání však bylo neúspěšné.