Po dvou letech náročného bádání drží žáci ze Základní školy Zámecká v ruce výsledky své práce. Třináct žaček s učitelem dějepisu Stanislavem Švejcarem pátralo na Litomyšlsku po lidech, které poznamenal komunistický režim. Litomyšlská devítiletka se tím připojila k projektu Příběhy bezpráví.

Žáci si podle Stanislava Švejcara uvědomili skutečný význam slova svoboda. „Hledali jsme na Litomyšlsku osoby, kterým komunismus ublížil. Někteří zpracovali životní příběhy svých dědečků a babiček. Mezi nejsilnější zážitky patří rozhodně setkání s pamětníky a lidmi, jejichž osudy jsme sepsali,“ tvrdí Pavlína Jiráňová, která vedla studentský tým. Žáci chtěli především poznat historii, o které toho věděli příliš málo. „Uvědomila jsem si, v jaké době žiji. Mohu říkat co chci a nikdo mě za to jen tak nezavře,“ říká Dana Jandáčková.

Kristýna Sieglová z Osíku byla jednou z těch, které našly tvrdý osud ve své rodině. „Do projektu jsem se přihlásila především proto, že jsem chtěla uveřejnit příběh dědečka, který za totality hodně zkusil,“ uvedla Kristýna. Její dědeček Miroslav Siegl působil na několika školách v okrese jako učitel.

Na pondělní slavnost v Regionálním muzeu v Litomyšli přijela Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů České republiky. Podle ní je taková útlá knížka lepší než tlusté spisy. „Nám muklům jde jen o to, aby lidé uvěřili, že ta doba skutečně byla. Není v nás zášť, nechceme oplácet zlo. Mladí lidé jako jsou svěřenci Stanislava Švejcara jsou pro mě baterií a vím, že vězení mělo smysl. Mohli jsme žít jinak, ale i komunismus nás obohatil,“ říká Naděžda Kavalírová. Věří, že všichni, kdo stojí za útrapami, skončí na pranýři.