U vjezdů do některých obcí vidíte od středy cedule s nápisem Máme nárok na evropské peníze. Vyvěšení tohoto sloganu je celostátní akce, v Pardubickém kraji se zapojilo 45 obcí. My starostky a starostové chceme to, aby se i další lidé dověděli o Druhé zlínské výzvě. V té žádáme, aby co nejvíce prostředků určených pro integrovaný rozvoj území, minimálně 65 procent, bylo prakticky nárokovým systémem čerpáno přímo obcemi, městy a jejich sdruženími. Chceme zároveň, aby byl systém legislativně zjednodušen.

Výzva

Před několika lety, kdy vznikla Zlínská iniciativa, která nabádala obce a malá města k nespokojenosti s přerozdělováním národních finančních prostředků, jsme příliš nevěřili, že se nám podaří změnit financování samospráv a odstranit diskriminaci. I když jsme věděli, že cesta nebude lehká, přesto jsme po několik let my některé starostky a někteří starostové usilovali o nápravu a věc se podařila. Od 1. ledna 2013 máme spravedlivější rozpočtové určení daní. Do obecních rozpočtů nám každoročně připlují peníze navíc.

Peníze

Dnes se jedná opět o peníze pro naše občany, pro samosprávy a pro naše regiony, ale tentokrát o evropské peníze. Úkolem vlády v letošním roce je mimo jiné vyjednat smlouvu s Evropskou komisí. Na základě této smlouvy nám do České republiky budou přicházet evropské prostředky v novém rozpočtovém období 2014 až 2020. Toto období je nejspíš posledním, kdy můžeme do naší země získat nemalé peníze z fondů Unie.

Venkov

V současné etapě při čerpání evropských dotací bylo mnoho složitostí a mnoho chyb. Z toho by mělo být vzato ponaučení a podmínky s Evropskou komisí vyjednat lépe a precizněji, ale přesto vše zjednodušit. Venkovské oblasti by neměly být odsunovány na okraj zájmu.

Proto vznikla „Druhá zlínská výzva", ve které je vyzývána vláda, aby co nejvíce prostředků určených pro integrovaný rozvoj území, minimálně šedesát pět procent, bylo nárokovým systémem čerpáno přímo obcemi, městy a jejich sdruženími.

Cedule

Abychom my starostky a starostové upozornili ve svém okolí občany na tento problém, vyvěsili jsme ve středu 10. dubna cedule při vjezdu do obcí s nápisem „Máme nárok na evropské peníze". Na ceduli je ještě obrázek přeškrtnutých hrábí. Ten znamená náš nesouhlas s tím, aby „pod sebe hrabala" evropské peníze jen jednotlivá ministerstva a poté je přerozdělovala bez znalosti potřeb v jednotlivých regionech převážně velkým městům. I vy občané se můžete připojit svým podpisem ke Druhé zlínské výzvě. Najdete ji na internetu.

HANA ŠTĚPÁNOVÁ, starostka Morašic

Vesnice vyvěsily protestní modré cedule

Obce a města už nehodlají být outsiderem v rozdělování evropských dotací nového rozpočtového období 2014 2020. Ve středu proto uspořádaly výraznou protestní akci. V den zasedání vlády samosprávy upozornily vládu, že dělení evropských prostředků nemá být „hrabáním pod sebe" .

V téměř šesti stech obcích a městech České republiky byly vyvěšeny cedule. U značek vjezdu a výjezdu z obce připevnili starostové výraznou modrou tabuli s přeškrtnutými hráběmi a nápisem, který hlásá, že daná obec má nárok na peníze z Evropské unie. „Cedulí si všimnou opravdu všichni. A to bylo i naším cílem, tedy upozornit, že jsme se v přípravě čerpání evropských prostředků nového rozpočtového období 2014 2020 příliš nepoučili z chyb toho současného období," popsala ex-senátorka Jana Juřenčáková, iniciátorka tzv. Druhé zlínské výzvy.

Právě tento zásadní dokument poprvé souhrnně formuloval to, čeho se obce obávají při dělení dotací v programovacím období 2014 2020. Podepsalo ji už na 1500 starostů a obecních zastupitelů z celé republiky, což už nyní mírně převyšuje rozsáhlé protesty za změnu financování obcí, které vyvrcholily nedávným přijetím novely rozpočtového určení daní.

A teď k tabulím. Proč jsou na nich přeškrtnuté hrábě? „Je to symbol hrabivosti velkých hráčů z řad velkopodnikatelů, ministerstev a velkoměst, kteří teď velmi silně lobbují za své zájmy. U nich venkov ani regiony zastání bohužel nenajdou," konstatoval Zdeněk Miklas ze Sdružení místních samospráv ČR, které Druhou zlínskou výzvu zastřešilo. „Navíc hrábě si můžou do rukou vzít zástupci obcí při hromadném protestu, který bude následovat, pokud vláda nevezme naše požadavky vážně a nezačne se jimi zabývat," naznačil Miklas.

Iniciativu podpořily sdružení obcí a měst, a to Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova. Právě místopředseda Spolku pro obnovu venkova Radan Večerka kritizuje plány vlády k nastavení pravidel čerpání peněz z tzv. Programu rozvoje venkova (PRV). „Obce zde byly příslovečně vzaty na hůl. Problémy vidíme i v přípravě čerpání dalších programů Integrovaného regionální operačního programu (IROP). Naše organizace vyjadřuje podporu místním akčním skupinám, které zastupují jak samosprávy, tak podnikatele i neziskový sektor v regionech. Právě tyto organizace jsou schopny efektivně čerpat evropské prostředky," uvádí místopředseda Večerka. Druhou zlínskou výzvu podpořil poslanec Petr Gazdík. „Myslím, že aktivita samospráv je vážným signálem pro vládu. Budu žádat ministry, aby se čerpání evropských prostředků vláda věnovala a slyšela rovněž na názory zástupců obcí a měst," uvedl Gazdík. (tz)