A protože se tento největší Čech věnoval i školství, vypůjčila jsem si ho do dnešního článku. Učitelům prázdniny mnoho lidí závidí. Ale ve školním roce by s nimi měnil jen málokdo. Ačkoliv lidé obvykle bilancují okolo Silvestra, my „školáci“ máme život rozdělený na roky školní. Tenhle byl ve znamení úbytku peněz a nárůstu práce, takže téměř tradiční.

„Liškovné“ nebylo

„Liškovné“, které jsme vloni dostali, už letos nebylo, a tak jsme zahajovali školní rok s platy opět nižšími. Nakonec Cimrmanův hrdina také dostal na Vánoce jablko, které musel na Štěpána vrátit. A také jsme se během roku znovu přesvědčili, jak jsou naši žáci „vynalézaví“ a zákony děravé jako cedník. Řešili jsme například šikanu na Facebooku mezi dětmi na národní škole. A bohužel nevyřešili, protože „agresorka“ našla velké zastání ve svém tatínkovi, který odmítl se školou jednat. Chtěla jsem radu na ministerstvu školství i na ministerstvu spravedlnosti, ale ačkoli jsem odpověď dostala, rady jsem se nedočkala. Slova šikana a kyberšikana zaznívají ze všech stran, ale když potřebujete ve škole vyřešit problém, podle školského zákona vlastně nemůžete.

Učitelé to mají těžké

Nedostatky v rodinné výchově jsme u našich žáků suplovali na všech frontách. Děti, které jsou od malinka zvyklé dělat jenom to, co chtějí, to nemají ve škole jednoduché.Ale učitelé to mají s nimi ještě těžší. Zkuste učit někoho, kdo celou hodinu vykřikuje, chodí z místa, obtěžuje spolužáky a nereaguje na jediný pokyn?

Na některé žáčky z prvního stupně jsem musela zavolat jejich maminky, aby si pro ně do školy přišly, protože dostupnými pedagogickými prostředky jsme je neukáznili.

Na druhou stranu jsme zažili mnoho radosti z úspěchů našich dětí v pěveckých sborech, na olympiádách a soutěžích, na Festivalu vědy a techniky. Té radosti bylo určitě víc, protože na vysvědčení převažují pochvaly nad důtkami a sníženými známkami z chování.
V čase dovolených budou rodiče se svými dětmi víc než ve školním roce. Třeba v tomto čase více pochopí naši práci, která je díky „liberální“ výchově stále těžší. Nevěřte prosím tomu, že se děti vychovají samy a že „z toho vyrostou“. Když nedostanou kvalitní základ v rodině, nikdo už je nepřevychová – a ony samy sebe už vůbec ne.

Všichni si přejeme, aby naše děti byly šťastné a úspěšné. Ale pro to je rodiče musejí svou výchovou a svým příkladem připravit – tak vám přeji hezkou dovolenou s vašimi dětmi.

Jana Smetanová, ředitelka pardubické Základní školy Polabiny 2