Svitavské gymnázium navštívila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Přijela, aby slavnostně odstartovala výstavu zřejmě budoucího jaderného inženýra Vojtěcha Motyčky z prvního ročníku. „Je důležité připomenout si takové události, jakou byl a je Černobyl. Havárie zasáhla do života mnoha lidí. Je důležité také po těch pětadvaceti letech si připomínat, jak to skutečně mohlo být. Větší poškození způsobily nedostatečné, zatajované a v dalším období přeháněné informace o následcích havárie. Nabalily se na to různé mýty. Mohou být škodlivější více než samotné následky události,“ řekla Dana Drábová.

Někteří lidé dávají za vinu neštěstí v Černobylu, že jim vypadávají vlasy a že spousta žen v následných letech potratila. Dana Drábová však takový dopad katastrofy na zdravotní stav obyvatel naší republiky vyvrátila. „To je absolutně vyloučené. Na našem území nebyly v žádném případě tak vysoké dávky, které by toto přímé poškození mohly vyvolat. Generální prokuratura celou záležitost v devadesátém roce prozkoumala. Seznala, že informovanost byla velmi špatná. Ale opatření, která tenkrát šla udělat, se udělala a více opatření nebylo třeba. Spekuluje se pouze o nějakém přídatném počtu rakovin. Kdyby teorie platila, tak by během sedmdesáti let po katastrofě onemocnělo asi čtyři sta lidí,“ vysvětlila Dana Drábová.

Současná předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost byla o katastrofě v Černobylu informovaná téměř od prvního dne. „Považuji to svým způsobem za profesionální štěstí. Tehdy jsem měla osm měsíců před promocí. Pracovala jsem jako mladší odborný asistent v Centru hygieny záření tehdejšího Institutu hygieny a epidemiologie. Jakmile se kolegové dozvěděli z různých zdrojů, převážně ze Svobodné Evropy, že se něco stalo v Černobylu, tak se začalo s měřením a 30. dubna už jsme měli údaje, které se zlepšovaly,“ uvedla.

Odbornice na jadernou energetiku byla po letech i na samotném místě havárie. „Když jsem to viděla naživo, tak jsem si říkala, jak taková malá věc může způsobit tak velký průšvih. Sarkofág je jen asi dvacet metrů vysoký,“ podotkla Dana Drábová. Podle ní není nedůležité snažit se oddělit to, co skutečně způsobilo záření od toho, co způsobila neschopnost společnosti a státu se s těmi následky vyrovnat a nějak lidem pomoci. „I toto má svůj význam. Proto si vážím každé akce, která tu událost připomíná a snaží se ji vidět z více aspektů. Myslím si, že tato výstava je dobrým krokem,“ dodala.