Zavedení loga je jedním z prvních kroků nové radniční koalice, která vzešla z říjnových komunálních voleb.

„Grafické provedení respektuje barvy na znaku města a symbolizuje siluetu renesančních arkád moravskotřebovského zámku, který je významnou historickou památkou města,“ vysvětluje tiskový mluvčí Václav Dokoupil.

Představení nového loga v radničním zpravodaji, na internetových stránkách města a sociálních sítích, vzbudilo nadšení i odpor. Na tom není nic překvapivého. Více pozornosti než grafická podoba loga zasluhuje způsob, jakým byla nová vizuální tvář města vybrána. Bez veřejné soutěže, přímo, jen v úzkém kruhu rady města.

„Poprvé jsem logo viděl až ve zpravodaji, já ani ostatní zastupitelé jsme neměli možnost se k němu vyjádřit. Myslím, že k návrhu se měla vést diskuse, jak v zastupitelstvu, tak popřípadě i formou zapojení občanů,“ neskrýval rozčarování Miroslav Muselík (ČSSD). "V rámci transparentnosti, jak o ní neustále vedla řeč opozice v minulém volebním období, měla být vypsána veřejná soutěž," dodává.

Stejný názor zastává i někdejší starosta Miloš Izák (ČSSD). "Každý se snaží něčím zaujmout, když přijde nový do vedení města," říká. Podle Izáka bylo žádoucí, aby o podobě loga rozhodovala laická a odborná veřejnost. Nad tím, že návrh neviděli ani zastupitelé, kroutí hlavou.

Podobně reagovali i další, zpravidla opoziční zastupitelé. „Při tvorbě nového loga bych určitě vypsal veřejnou soutěž. O konečné podobě bych nechal rozhodnout občany. Důstojný symbol města musí vycházet od občanů,“ říká Miroslav Jurenka (ANO). Podle zastupitele je návrh šitý horkou jehlou. "Musí mít příběh. Příběh o našem městě. Nové logo nemá nic. Jenom rozpoutalo další vlnu k rozdělení města na dvě poloviny," zamýšlí se Jurenka.

„Ani jsem netušil, že se něco takového připravuje,“ potvrzuje někdejší místostarosta Pavel Brettschneider (SNK).

Důvody, které radní vedly k zavedení nového loga bez veřejné soutěže, vysvětluje místostarostka Daniela Maixnerová (Srdcem Třebováci). „Našim motivem bylo přinést v lednu na svět něco nového. Logo, nová, moderní tvář, je to, co po nás lidé chtějí. Jakákoli soutěž trvá v řádu měsíců. A vždy je provázána s finanční odměnou nebo dalšími náklady na dopracování.“

Autorem loga je Petr Holoubek, vystudovaný stavební inženýr a projektant, který žije už osm let v Austrálii. „ Logo jsem poskytl bez nároku na honorář. Je to dar městu,“ přiblížil tvůrce. S žádostí o návrh loga oslovil Petra Holoubka přímo starosta města Tomáš Kolkop (Srdcem Třebováci). 

"Arkády zámku jsou jednoduše rozpoznatelné a otevírají možnosti použití. Gradace a rytmika logo oživuje. Logo je snadno čitelné, jednoduché ale i lokalizované. Proto si myslím, ze má velký potenciál se líbit," věří Petr Holoubek.

Podle místostostky Maixnerové je to, že autorem není člověk spjatý s městem, výhodou. "Většina z nás má v hlavě utkvělou myšlenku, že Moravská Třebová rovná se věže. On nás ovšem vyvedl z omylu, spousta měst má věže. Náš zámek je jedinečný, chceme v něm povzbudit kulturní život a zvýšit jeho návštěvnost, proto jsme podobu arkád v logu nijak nerozporovali," vysvětluje Daniela Maixnerová.

Argument, že nové logo nestálo městskou kasu ani korunu, není pro část zastupitelů ani diskutujících na sociálních sítích dostatečným důvodem, proč nevypsat veřejnou soutěž.

„Máme ve městě několik dobrých grafiků, malířů a umělců, kteří by to určitě zvládli s grácií a radostí. Mohla se vyčlenit nějaká částka pro vítěze soutěže, která by byla motivační a nemyslím si, že by musela být vysoká,“ domnívá se Pavel Brettschneider. 

S tím souhlasí i zastupitelka Ivana Kantůrková (ANO). "Zarazilo mne, že logo vytvářel nějaký člověk až v Austrálii. Věřím, že i v Moravské Třebové by se našli lidé, kteří by dokázali navrhnout logo města hezčí, jak graficky, tak významově. Bohužel nebyl nikdo osloven."

Nemožnost vybírat z více návrhů různých autorů a spěch, s jakým bylo logo vybráno, nepovažuje za vhodné ani Jarmila Řehořková z portálu Czechdesign. 

„Často to není ku prospěchu věci. V průběhu následující práce s logem se zjišťují nedostatky vzniklé právě urychleným procesem jeho tvorby, a tak dochází k opakované potřebě vizuální identitu dále rozpracovávat. To se děje zejména, pokud není provedena úvodní rešerše a na ní navazující zadání pro veřejnou soutěž, které vychází z reálných potřeb města. Veřejné instituce by měly k tomuto účelu přistupovat uceleně a vypisovat veřejné soutěže s profesionálně sestaveným zadáním. Jedná se o transparentní způsob, jak se k výsledku dopracovat, a přispívají tím ke kvalitnímu výsledku, který bude jim samotným dobře sloužit,“ vysvětluje Řehořková.

Podobný způsobem, bez veřejné soutěže, bylo před dvěma roky vybráno nové logo Pardubického kraje. Jeho autorovi, Přemyslu Kokešovi, se nové logo města líbí. 

"Moravská Třebová je unikátním renesančním městem, jehož klíčovou stavbou je renesanční zámek. Z tohoto hlediska mi navržené logo, které naznačuje arkádu zámku a prostorové působení architektury jako jedinečný a skvělý nápad. Ten je navíc i výborně graficky pojatý a hodnotím jej jako velmi dobrou grafickou práci, která může jedinečný způsobem označovat město," chválí architekt. 

V oficiální komunikaci by však podle Kokeše neměla radnice ustupovat od užívání městského znaku.

Většina měst na Svitavsku i Orlickoústecku loga nepoužívá, stejně jako donedávna Moravská Třebová se spokojují s městským znakem. Nové logo nedávno ve veřejné soutěži vybírali například v Ústí nad Orlicí. Komisi se sešlo kolem stovky návrhů. Vítězové získali odměnu deset tisíc korun.