Napadená včelstva se nacházejí v Jeníkově, Svratouchu, Dolním Újezdu a Rteníně. Ve Svratouchu jde o méně než patnáctiprocentní postižení včelím morem, a tak na rozdíl od ostatních včelařů bude tamní chovatel likvidovat pouze napadenou část svých úlů. Vymezili jsme ochranná pásma, aby bylo zamezeno šíření nebezpečné nákazy - moru včelfho plodu - v Pardubickem kraji," potvrdil Radek Axman z KVS Pardubice s tím, že se zakazují přesuny včel a včelstev z ochranného pásma.

To tvoří oblast oblast, která zahrnuje následující katastrálni území: 606839 Bojanov, 776921 Citkov, 697044 Deblov, 671461 Hrbokov, 671479 Kovářov u Seče, 683159 Liboměřice, 683175 Nové Lhotice, 697079 Petříkovice u Mladoňovic, 697087 Pohled u Mladoňovic, 746461 Seč, 776947 Vápenný Podol a 698385 Zbyhněvice.

Nákazová situace v roce 2020

V roce 2020 bylo v České republice potvrzeno celkem 108 ohnisek moru včelího plodu. Ve srovnání s předchozím rokem jde o mírný pokles v počtu nově vyhlášených ohnisek za rok. V roce 2020 byl zaznamenán nejvyšší počet ohnisek v krajích Moravskoslezském, Olomouckém a v Kraji Vysočina.

Přemístění včel a včelstev uvnitř ochranného pásma je možné jen se souhlasem KVS. Všichni chovatelé v ochranném pásmu musí podle nařízení odebrat vzorek včelí měli a zajistit neprodleně laboratorní vyšetření ve státním veterinárním ústavu. Měl se tvoří při budování a ošetřování plástů. Obsahuje rozkousané zbytky voskových víček a veškeré biologické zbytky z včelstva včetně mrtvých včel.

Mor pozná včelař sám anebo nákazu zjistí poté, co poslal měl k laboratornímu vyšetření. "Pokud je mor včelího plodu hodně rozšířen po úlu, objevuje se i zápach, přirovnal bych to k rybině. Ale hlavní roli hraje vizuální pohled - poškozený plod je jakoby mazlavý, víčko se propadá. To už je špatné," vysvětluje ředitel Středního odborného učiliště včelařského a Včelařského vzdělávacího centra Josef Lojda.

Mor včelího plodu se dlouhou dobu šířil na Přeloučsku, před časem byl také například v Nových Lhoticích, které se nyní rovněž nacházejí v ochranném pásmu. Odkud se bere? Mezi variantami je i možnost, že původcem nákazy může být utajený, tedy neregistrovaný včelař. Ale může jít i o takzvané černé, nikoliv však divoké včely.

Mor včelího plodu je závažné onemocnění postihující časná larvální stádia včel. Původcem onemocnění je bakterie Paenibacillus larvae, která vytváří extrémně odolné spory. S vysokou odolností spor původce souvisí obtížné zdoláváni této nákazy a nutnost využití radikálních opatření při potvrzení výskytu nákazy na stanovišti. Mor včelího plodu je zařazen mezi nebezpečné nákazy včel vyjmenované v příloze č. 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon). V případě podezření z výskytu nebezpečné nákazy má chovatel povinnost oznámit místně příslušné krajské veterinární správě podezření z výskytu nákazy na svém stanovišti.