I jeho dnes na kolonádě určitě potkáte.

Jaký máte vztah k Litomyšli?

Litomyšl je má pozdní láska, otevřená a nalezená díky entuziasmu Miroslava Brýdla. Je to město, kde má architektura od středověku až dodnes kořeny i křídla.

Jsou to pro vás lázně ducha?

Musím říct, že Litomyšl pro mne už lázně ducha dávno jsou. Jezdíváme se sem pravidelně „léčit"  s celou rodinou.

Stal jste se dramaturgem sobotního zahájení, jak jste tento program koncipoval?

Proslovy. Zdravice. Promenáda. Netypické lázeňské prameny. Hudba a slova. Smích. Vlídné lázeňské souznění.

Kde jste čerpal inspiraci?

Inspirace byla kolektivní a na schůzkách nabírala vysokých otáček. Za vším hledejte triumvirát Brýdl, Vencl a Horáček.

Marie Venclová říkala, že vás museli při sestavování programu krotit a  některé vaše nápady škrtali. Bude tedy něco, co vám bude v sobotu v lázních chybět?

Mnoho toho spadlo pod stůl – doufám, že jen zatím – pokud se podaří založit živoucí tradici, věřím, že se mnohé nápady někdy příště vrátí. Snad se pak i vhodný čas ukáže i pro literární zábaly a hudební masáže.

Není to pro vás trochu „bláznivé", že se město bez pramenů stává  lázněmi?

V Litomyšli jsou prameny ducha na každém kroku. Lahodí uchu. Lichotí oku.

Kdysi, když jste natáčel ve svitavském okrese Šumná města, tak jste se  označil jako „kavárenský povaleč". Jste také lázeňský švihák?

Myslím, že takový den jistě není marný: šviháckou lázeňskou chůzí jít se povalovat do kavárny.

Jezdíte do nějakých skutečných lázní s léčivými prameny? Máte nějaké oblíbené?

Každé správné lázeňské místo má svébytnou atmosféru svou: Piešťany, Poděbrady, Luhačovice, Teplice nad Bečvou. Všude čas pomalu a vlídně teče. Člověka osvěží jak bublinky minerálku. Teď k nim přibude i Litomyšl – lázně ducha – s kolonádou u Máchadla a na Špitálku.

Kdo je Radovan Lipus?

Režisér, scénárista a také „kavárenský povaleč".
Radovan Lipus, rodák z Třince, vystudoval na pražské DAMU režii. Krátce působil v Činoherním klubu, v letech 1992 – 2008 byl v angažmá činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, v letech 2008-2010 působil jako kmenový režisér ve Švandově divadle. Kromě toho hostoval např. v Národním divadle, Komorní scéně Aréna, Těšínském divadle, Národním divadle Brno, Divadle ABC, Divadle na Vinohradech, Divadle loutek Ostrava. Je autorem a režisérem televizního cyklu Šumná města, na kterém je autorsky podepsán s architektem Davidem Vávrou.
Radovan Lipus je taky jedním z mála lidí, kteří nevlastní mobilní telefon. A žije se mu bez něj krásně.