Ještě do konce devatenáctého století se městu Svitavy říkalo Svitava a německá varianta zněla Zwittau. „Název Svitavy pochází z praslovanského spojení slov čistý, průzračný a voda. Označení Svitavy se zřejmě vyvinulo splynutím dvou středověkých osad Stará a Nová Svitava,“ uvedl svitavský historik Radoslav Fikejz.

Lidé, kteří dnes žijí v Pomezí, v minulosti bydleli v Limberku nebo také Laubendorfu. Rovněž Hradec nad Svitavou se jmenoval Greiffendorf.
Ani renesanční Litomyšl neunikla proměnám názvu. „V roce 1829 je doložený název Litomyšel a totéž označení se objevuje i v zápisech z 19. století. V roce 1880 se objevila zmínka o městu Litomyšl s osadami. Od této doby se užívalo Litomyšl a Leitomischl,“ vysvětluje Radoslav Fikejz.

Po druhé světové válce docházelo k obnově českých názvů. Z Abtsdorfu vznikl Opatov, z Brüsau Březová a z Bohnau Banín. „Vždycky jsme byli česká vesnice. Jen v 17. století se píše obec jako Střenice a někdy také Třenice,“ říká starosta Jan Sigl. V roce 1893 se zdejší učitel Jaroslav Klika zasadil o to, aby se obec jmenovala Trstěnice.

Ovšem sousední Čistá a Chmelík se staly po Mnichovu v roce 1938 německými obcemi. Čistá se přejmenovala na Litrbachy a starší lidé tento název občas používají dodnes.

Kvůli zemské hranici mezi Čechami a Moravou se mnoho obcí rozlišovalo přídavnými jmény Česká a Moravská, což se udrželo do roku 1945 a 1949, kdy vznikaly nové okresy. „V roce 1960 bylo toto rozdělení ale potlačeno novým územním dělením v rámci Východočeského kraje, který na zemskou hranici nebral ohledy,“ dodává Radoslav Fikejz. Obce Svitavska a Moravskotřebovska už neležely na Moravě, ale v Čechách. Mezi ně patří i Moravská Třebová.