„Čas od času slyšíme z lesa u hradu dětský pláč. A slyším ho nejen já, ale také zaměstnanci, kteří tu spávají na ubytovně. V noci se opravdu bojí větrat nebo přecházet po venku, když se vracejí z hradní restaurace,“ říká kastelán Miloš Dempír. Podle legendy pláč patří děvčátku, které za třicetileté války bydlelo s rodiči na statku v lese. „Dům ale vypálili vojáci a rodina se sice snažila zachránit, ale marně,“ dodává kastelán. To ale není všechno. Na hradě se objevuje i duch malého dítěte. Opět holčičky. V jedné místnosti jsou dokonce dětské dlaně otisknuté za skříní na zdi. „Právě tady prostupuje děvčátko, které na hradě zahynulo při opravách v devatenáctém století. Údajně prochází hradním palácem,“ připomíná legendu kastelán Miloš Dempír.

Tím ale záhady na hradě Svojanov rozhodně nekončí. „Z hradního paláce se někdy ozývají kroky, otevírání a zavírání dveří, ačkoliv tam nikdo není. Stalo se mně osobně, že jsem je opravdu slyšel a mluvily o tom i průvodkyně. Dokonce se jednou lekly a utekly z prohlídkové trasy. Uklízely tam a myslely si, že někdo přišel. Jenže tam nikdo nebyl. A opravdu slyšely kroky a dveře,“ vypráví kastelán. A přidává další historku o skrčeném muži, který se údajně také v hradních komnatách objevuje.

O hradě Svojanov existuje několik legend. Někdo jim věří, jiný nad nimi mávne rukou. „Měli jsme tady na návštěvě paní, která tvrdila, že dokáže komunikovat s duchy. A podle jejích slov ty dvě postavy na hradě skutečně viděla, tedy muže a to děvčátko,“ říká Dempír. Otázkou zůstává, zda jde jevy nějak logicky vysvětlit, nebo jestli je to skutečně něco nadpřirozeného. „Podle mého názoru má každý starý dům svoji historii a co se tam odehrálo, se může nějakým způsobem promítat do současnosti,“ tvrdí Dempír.

Kastelán přiznává, že hosté, kteří přespí v hradní ubytovně, mají někdy strach. „Ale zase to k tomu hradu tak nějak patří. Měli by se tady cítit trochu tajemně,“ uzavírá vyprávění kastelán Miloš Dempír. Na věc si může každý udělat svůj názor. Stačí strávit pár nocí na hradě nebo v jeho okolí.