Stromy, květiny, travnaté plochy i keře v intravilánu měst a obcí se v poslední době dostávají opět do popředí zájmu místních samospráv.

Svědčí o tom nové projekty - jeden takový zrovna připravuje svitavská radnice -, realizované mnohdy s využitím dotačních peněz, i zvýšená péče o stávající mobiliář nezřídka za pomoci IT a mobilních technologií. Touto cestou se nedávno vydala Moravská Třebová. Péče o zeleň dnes zkrátka patří mezi standardní služby, které samosprávy měst a obcí vykonávají.

Kdysi přitom pečovaly o zeleň okrašlovací spolky, které od konce šedesátých let 19. století vysazovaly stromy a keře kolem cest a budovaly veřejné parky v místech zbouraných hradeb.

Nejméně zeleně je ve Svitavách

A jak moc nebo málo zelená jsou lidská sídla na Svitavsku? Datoví žurnalisté Deníku s využitím statistických dat zpracovali podíl zeleně ve všech obcích a městech s více než deseti tisíci obyvateli. Nejzelenějším městem na Svitavsku je Moravská Třebová. Při celkové výměře katastru 4205 hektarů tvoří podíl zeleně ve městě rovnou polovinu. Naopak nejhůře jsou na tom s veřejnou zelení Svitavy. A to i přesto, že mají menší katastr, než sousední Moravská Třebová. Ze 3133 hektarů připadá ve Svitavách na zeleň pouhých třiadvacet procent. V Litomyšli a Poličce, které mají rozlohu zhruba podobnou jako Svitavy, tvoří zelené plochy asi třetinu města. Polovině rozlohy se veřejnou zelení blíží také malohanácké Jevíčko, které má však oproti ostatním čtyřem městům jen asi dvoutřetinovou rozlohu.

V Moravské Třebové vsadili při péči o zeleň na nové technologie. Začátkem loňského roku město na svých webových stránkách spustilo portál, který obyvatelům dává možnost nahlédnout do nově vytvořeného pasportu veřejné zeleně.

„Pasport obsahuje informace o lokalizaci jednotlivých prvků zeleně na území města, údaje o jejich struktuře a kvantitativním zastoupení. Ve zpracovaném pasportu je území města rozděleno na jednotlivé plochy. Pro každou plochu je vyhotoven mapový list a souhrnná tabulka hodnocených prvků,“ popisuje Michal Havlík, který je tvůrcem mapového podkladu.

Na pasport navazuje inventarizace a koncepce veřejné zeleně, která je součástí plánu rozvoje města.

Na rozšíření městské zeleně pracují i ve Svitavách. Ambice stát se zelenými plícemi města má Park Patriotů, který se v loňském roce zase o něco rozrostl. Obyvatelé města mají možnost vysadit v parku svůj vlastní strom či keř. „V ceně zeleně je započítána pětiletá údržba, hnojení, zalévání,“ vysvětlila při posledním sázení loni v létě tisková mluvčí Zuzana Pustinová.  

Do budoucna připravuje město, pokud jde o veřejnou zeleň, výrazný posun. Výsledkem aktuálně připravovaného projektu Zelené cesty městem mají být komunikační koridory, které prostřednictvím zeleně propojí centrum města s periferií. „Svitavy jsou obydleným ostrovem uprostřed polí a lánů, který není propojený s lesem. Při pěší chůzi po silnici se při dnešním provozu nemůžeme cítit bezpečně jako dříve, kdy kolem projelo pár aut. Naším cílem je vytvořit bezpečné zelené cesty, propojující město s okolní krajinou. Chceme-li, aby lidi chodili do přírody, musíme jim to umožnit,“ říká jeden z tvůrců projektu architekt Roman Svojanovský.