Historik, muzikolog i komunistický ministr školství s podílem na vykonstruovaném politickém procesu s rektorem Stříteským v Litomyšli. To byl Zdeněk Nejedlý, který je dodnes kontroverzní postavou dějin města. A stejně kontroverzní je i jeho socha, která od roku 1978 stojí před základní školou Zámecká. V Litomyšli se točí kolem osoby Nejedlého řada emocí, a ty chce urovnat nová výstava Já jsem… Zdeněk Nejedlý. Příběh tragédie jednoho moderního intelektuála, která začala v pátek v městské galerii. Je to první výstava po 40 letech, kdy se zde velkolepě slavily jeho 100. narozeniny.

„Komunista je v jádře optimista, věří v lidi, tím více však běda tomu, kdo té důvěry zneužije. Pak komunista nezná naopak žádného milosrdenství, pak jej nic nezastaví ani před trestem smrti. A i kdyby šlo o vlastního bratra…,“ hlásá v archivním záznamu Zdeněk Nejedlý. A i po desítkách let víří v Litomyšli emoce. ⋌„Chtěli jsme udělat výstavu, která nebude plná emocí, ale informací a poznatků, aby si každý člověk udělal na Nejedlého svůj názor. Po výstavě se lidé sami rozhodnou, jestli má socha v Litomyšli místo, nebo ne,“ říká Dana Schlaichertová, ředitelka městské galerie. Podle ní byl Zdeněk Nejedlý mimořádně vzdělaný muž, který se změnilz Masarykovce v člověka, který obdivoval Stalina, a ovlivnila ho také doba, ve které žil. „Jedná se o výjimečnou akci, která má poprvé od listopadu 1989 za cíl představit formou výstavy Nejedlého v celé šíři jeho tvůrčí aktivity a vyjádřit se i k jeho neblahému politickému angažmá po únoru 1948,“ vysvětluje historik Martin Boštík.

Socha rozděluje město

Trnem v oku je dodnes socha Nejedlého, která byla odhalena v roce 1978 a už od sametové revoluce se objevují snahy o její odstranění. Po roce 1989 totiž město sochu Zdeňka Nejedlého neodstranilo, ale připojilo k ní dodatkovou tabulku s textem historika Milana Skřivánka: „Odmítám ty, kdož se rozhodli pro oslavu člověka, stejně jako ty, kdož se rozhodli jej tupit, mohu dát za pravdu jen těm, kdož v úzkostech hledají. B. Pascal“;  a s dovětkem: „ZDENĚK NEJEDLÝ (1878–1962) Rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré, zavrhuje špatné jeho skutky.“

Ilustrační foto
Bezohlední řidiči nasypali Litomyšli 16 milionů korun

„Ne všichni lidé jsou však s touto úpravou srozuměni, a tak se čas od času derou na povrch otázky, které Litomyšl rozdělují. Je dodatková tabulka dostatečná? Vyjadřuje opravdu to, jak o Nejedlém smýšlíme? A co o něm vlastně víme,“ dodává historik Martin Boštík. O Zdeňku Nejedlém bádal rok. Jeho publikace ukazuje hloubku Nejedlého vazeb k rodnému městu. „Texty odkrývají problematiku jeho ´druhého´ života v Litomyšli, který je od roku 1978 úzce spojen s jeho sochou před školou,“ přibližuje historik.

Výstava je rozdělena do tří částí. Představuje Nejedlého jako litomyšlského rodáka, historika, propagátora Smetanovy hudby, ale také jako ideologa, politika a ministra komunistických vlád. Druhou linií je datová osa, která zaznamenává důležité okamžiky jeho života. Třetí část expozice je věnována Nejedlého zobrazování ve výtvarném umění a ústředním bodem je postavení ministrovy sochy.

K projektu se připojila i základní škola Zámecká, před kterou Nejedlého socha stojí. „Zjišťovali jsme, co děti o Zdeňku Nejedlém ví, jak ho vnímají. Chodí kolem sochy a neví, čí je. Ani nad tím nepřemýšlí. Převažovaly názory, že když má někdo sochu, asi bude dobrej,“ říká učitel dějepisu Stanislav Švejcar. K výstavě škola připravila pracovní list a na 22. listopadu chystají panelovou diskuzi Síla moci s historiky Jiřím Křesťanem a Jiřím Knapíkem a s politickým vězněm Jiřím Kopřivou.

Výstava v domě U Rytířů potrvá do 10. února. V pondělí 10. prosince bude zahájena ve Smetanově domě výstava fotografií Zdeněk Nejedlý známý - neznámý?

Chrám v Litomyšli se vrátil piaristům
Ostatky piaristických rektorů se vrací na hřbitov