Ta vzpomíná na to dobré za školní rok, ale i na to, co už se ve vztazích mezi kantory a žáky moc nepovede. A jak sama říká, nikdy není nic ideální.
„Ale dokáží uznat chybu," vypráví Marcela Svobodová a dodává: „Na exkurzi v Praze se naše názory v jednu chvíli lišily. A dopadlo to tak, že nakonec děvčata přišla sama a omluvila se s tím, že to prostě přepískla. To u každého nevidíte." Mladé „puberťačky" pochopily, že i navenek přísněji vypadající kantorka matematiky je jinak sympatická dáma, co se jim snaží předat cenné rady do života.

Možná i za lidský přístup a seberexlefi je Marcela Svobodová na konci školního roku překvapila. Když rozdala vysvědčení, sáhla do skříňky pod učitelským stolkem, vybalila tajuplnou misku a studentům z ní roznesla pár sladkostí.

„Vždyť vidíte, že už jsme si na sebe docela zvykli a vždycky se domluvíme. Už vědí, že se mají dodržovat nějaká pravidla. Je to celkem upovídaná třída," říká s úsměvem.