Společně se Spolkem archaických nadšenců účastníci došli ke Killerově, Demelově a Schlesingerově kapli. Procesí s farářem Vojtěchem Glogarem se zastavilo i u tisíců krásně rozkvetlých sněženek.

Počasí bylo sychravé, ale poutníků se po nedělním obědě sešlo dost. „Hlavně aby nechumelilo," podotkne s úsměvem Lenka Kmošková ze sebranického spolku, který stojí za obnovou kapliček. Poutníky čeká zhruba tři a půl kilometru dlouhá cesta do lesa a pak stejně tak zpátky. Všichni vypadají nadšeně, dostanou list s písněmi a u Killerovy kaple si poprvé společně zazpívají. V procesí jsou dospělí, starší lidé i rodiny s malými dětmi a kočárky. Možná právě takto vypadaly poutě i před druhou světovou válkou, které se konaly ve Vysokém lese. „Podle výpovědí pamětníků víme, že se poutě chodily z okolních vesnic. Lidé chodili každý rok, a to ke Schlesingerově kapli. Nebylo to tak, že by procesí obcházelo všechny tři kaple jako dneska my," vysvětluje Matěj Kmošek ze sebranického Spolku archaických nadšenců. Spolek pořádá pouť vždy ve druhé polovině března, kdy jsou v plném květu sněženky ve Sněženkovém údolí.

Průvod vychází od Killerovy kaple, v čele nesou poutníci prapory s obrazy svatých a procesní kříž. Jsou unikátní. „Podobu poutí jsme v kronikách nedohledali, ale víme, že v čele chodívali držitelé praporu. Letos se nám podařilo sehnat původní prapory ze Chmelíku, které tam byly uložené v kostele. A přímo s těmito prapory se poutě v předválečné době téměř jistě chodily," dodává Matěj Kmošek.

Obnovená pouť ve Vysokém lese se konala již potřetí. Letos poprvé ale obešli poutníci všechny tři kapličky. I ta poslední Schlesingerova je totiž dokončená a vysvěcená. „O víkendu jsme u této kaple upravili pramen a vysázeli stromy a keře. Zbývají zde už jenom drobné práce a vyměnit současnou plechovou střechu za břidlicovou," podotýká Matěj Kmošek. Z osady Vysoký Les je Schlesingerova kaple vzdálená asi tři kilometry. Poutníci se tu mohou osvěžit z upravené studánky, která má údajně léčivé účinky. Alespoň to praví stará pověst. „Povídá se, že Emilie Schlesingerová měla problém se zrakem a žádný z doktorů jí neuměl pomoci. Ve snu se jí ale zjevila Panna Marie, která jí poradila, že má jít ke studánce v lese a omýt si oči. Stal se zázrak a ženě se vrátil zrak. Jako poděkování tam nechal její manžel postavit v roce 1935 kapličku," připomíná pověst Matěj Kmošek. Zda je voda ve studánce léčivá, musí lidé posoudit sami. Každopádně již pěší výlet ke Schlesingerově kapli člověku jistě prospěje. A studánka je příjemným osvěžením po cestě. „Je to pramen, který tam teče celoročně, nezamrzá a je to jediný přirozený zdroj vody v lese. Víme, že tam v minulosti i lidé z polí chodili pro vodu. Před současnou úpravou zde byla trubka zabetonovaná ve stěně, okolí bylo rozbahněné a celkově byl k pramenu špatný přístup. Nyní je vše už upravené. Dali jsme k pramenu kašničku, do které voda stéká a lidé se mohou napít," dodává Matěj Kmošek.

Nedělní pouť zakončili nadšenci modlitbou a zpěvem právě u Schlesingerovy kaple ve Sněženkovém údolí.