O kliku, díky niž se dají do pohybu figury obrazu, se perou děti i dospělí. „Přijelo deset řezbářů z celé republiky. Dokončují pohyblivý obraz s českými večerníčky a současně už připravují další dílo s postavami z klasických českých pohádek,“ říká kastelán Svojanova Miloš Dempír. Na hradě tak bude už pět unikátních pohyblivých obrazů, které vytvořili čeští řezbáři.
V rukách Josefa Dvořáka z Rovečného vzniká z kusu lipového dřeva princ Bajaja na koni. Je to titěrná práce na dva dny. „Dělám souboj Bajaji s drakem, který má tři hlavy. Jednu hlavu má už setnutou a chce prince sežrat,“ popisuje svoji pohádkovou scénu Dvořák. Na stole mezi dláty má podrobné nákresy.

„Bajaju jsem kreslil podle indiána, protože jsem nenašel obrázek jezdce na koni,“ podotýká řezbář. První dláta si koupil už ve třinácti letech.
Ježibaba jako z Mrazíka
Týden na hradě Svojanov tráví už poněkolikáté i řezbářka Jana Kozáková z Rudné u Prahy. Tentokrát se pustila do perníkové chaloupky. Zatímco čeká, až Mařence zaschne přilepená ruka, vyřezává zručně ježibabu.
„Čarodějnici dělám podle ježibaby z Mrazíka, lepší předlohu jsem nenašla. Ježibaba bude vyjíždět z okénka chaloupky. Když vyleze, tak se Mařenka schová za chaloupku a na střeše bude sedět Jeníček s perníčkem v ruce,“ přibližuje Kozáková.
Další česká pohádka vznikne v rukou Dagmar Prokopové ze Rtyně v Podkrkonoší. Ta vsadila na oblíbenou Sněhurku, která bude se sedmi trpaslíky tancovat na pasece.
Vyřezat figurky je jedna věc, ale dát je do pohybu je další náročný úkol. „Jsem vyučený automechanik a s Honzou Baxou děláme všechny mechanismy a domýšlíme převody,“ říká Pavel Balcar. Hýbat se budou téměř všechny postavy v živém obrazu a to jsou hodiny a hodiny práce.
„Mechanismus je živý organismus, pořád se vyvíjí. Když něco nepasuje, musíme to předělat. Někdy i šestnáctkrát, než se to trefí. Dřevo se hýbe, tady je sucho, na hradě vlhko, takže dřevo pracuje,“ dodává Jan Baxa.

Nejzajímavější pohyb ve večerníčkovém obrazu má podle tvůrců Krtek. Nejdříve vyleze krtina, pak Krtek a potom se zase všechno schová. O kousek dál skáče přes švihadlo Mánička od Hurvínka, který jede na koloběžce, čepicí mává kocour Mikeš a Maxipes Fík vystrkuje hlavu z boudy. Rumcajs s Mankou řežou dříví. Návštěvníci poznají v obrazu třináct večerníčků. „Obraz se dá do pohybu při otáčení klikou. A o tu se tady perou děti i dospělí,“ směje se Baxa.
Mechanismus díla je množství šroubků, koleček a řemenů. Některé součástky pocházejí ze stavebnice Merkur. Podle autorů je to mnohem jednodušší než vyrábět ozubená kola.

V domě zbrojnošů na hradě Svojanov je už k vidění pohyblivý obraz Poličky, pověstí a legend hradu a také truhlářské a řezbářské dílny. „Připravujeme samostatnou expozici v hradních konírnách, kde budou všechny obrazy na jednom místě a lidé si je sami rozpohybují,“ uzavírá kastelán Dempír.
Řezbáři budou na nádvoří Svojanova pracovat až do soboty a lidé si mohou zkusit práci s dlátky nebo jen umělce pozorovat při práci.