O kliku, díky niž se dají do pohybu figury obrazu, se perou děti i dospělí. „Přijelo deset řezbářů z celé republiky. Dokončují pohyblivý obraz s českými večerníčky a současně už připravují další dílo s postavami z klasických českých pohádek,“ říká kastelán Svojanova Miloš Dempír. Na hradě tak bude už pět unikátních pohyblivých obrazů, které vytvořili čeští řezbáři.

V rukách Josefa Dvořáka z Rovečného vzniká z kusu lipového dřeva princ Bajaja na koni. Je to titěrná práce na dva dny. „Dělám souboj Bajaji s drakem, který má tři hlavy. Jednu hlavu má už setnutou a chce prince sežrat,“ popisuje svoji pohádkovou scénu Dvořák. Na stole mezi dláty má podrobné nákresy.

Rekonstrukce Hřebečského tunelu na I/35 jde do finále. Po stavební části přijde na řadu moderní technologie.
Hřebečský tunel míří mezi špičku Evropy. Za pár let z něj ale většina aut zmizí

„Bajaju jsem kreslil podle indiána, protože jsem nenašel obrázek jezdce na koni,“ podotýká řezbář. První dláta si koupil už ve třinácti letech.

Ježibaba jako z Mrazíka

Týden na hradě Svojanov tráví už poněkolikáté i řezbářka Jana Kozáková z Rudné u Prahy. Tentokrát se pustila do perníkové chaloupky. Zatímco čeká, až Mařence zaschne přilepená ruka, vyřezává zručně ježibabu.

„Čarodějnici dělám podle ježibaby z Mrazíka, lepší předlohu jsem nenašla. Ježibaba bude vyjíždět z okénka chaloupky. Když vyleze, tak se Mařenka schová za chaloupku a na střeše bude sedět Jeníček s perníčkem v ruce,“ přibližuje Kozáková.

Další česká pohádka vznikne v rukou Dagmar Prokopové ze Rtyně v Podkrkonoší. Ta vsadila na oblíbenou Sněhurku, která bude se sedmi trpaslíky tancovat na pasece.

Zdroj: Iveta Nádvorníková

Vyřezat figurky je jedna věc, ale dát je do pohybu je další náročný úkol. „Jsem vyučený automechanik a s Honzou Baxou děláme všechny mechanismy a domýšlíme převody,“ říká Pavel Balcar. Hýbat se budou téměř všechny postavy v živém obrazu a to jsou hodiny a hodiny práce.

„Mechanismus je živý organismus, pořád se vyvíjí. Když něco nepasuje, musíme to předělat. Někdy i šestnáctkrát, než se to trefí. Dřevo se hýbe, tady je sucho, na hradě vlhko, takže dřevo pracuje,“ dodává Jan Baxa.

Bývalá tržnice v Moravské Třebové půjde k zemi.
Stará tržnice v Třebové půjde brzy k zemi. Místo ní vznikne dočasné parkoviště

Nejzajímavější pohyb ve večerníčkovém obrazu má podle tvůrců Krtek. Nejdříve vyleze krtina, pak Krtek a potom se zase všechno schová. O kousek dál skáče přes švihadlo Mánička od Hurvínka, který jede na koloběžce, čepicí mává kocour Mikeš a Maxipes Fík vystrkuje hlavu z boudy. Rumcajs s Mankou řežou dříví. Návštěvníci poznají v obrazu třináct večerníčků. „Obraz se dá do pohybu při otáčení klikou. A o tu se tady perou děti i dospělí,“ směje se Baxa.

Mechanismus díla je množství šroubků, koleček a řemenů. Některé součástky pocházejí ze stavebnice Merkur. Podle autorů je to mnohem jednodušší než vyrábět ozubená kola.

Pivní slavnosti ve Svitavách.
Největší akce léta: Podívejte se s námi na Pivní slavnosti. Hvězdou byl Jelen

V domě zbrojnošů na hradě Svojanov je už k vidění pohyblivý obraz Poličky, pověstí a legend hradu a také truhlářské a řezbářské dílny. „Připravujeme samostatnou expozici v hradních konírnách, kde budou všechny obrazy na jednom místě a lidé si je sami rozpohybují,“ uzavírá kastelán Dempír.

Řezbáři budou na nádvoří Svojanova pracovat až do soboty a lidé si mohou zkusit práci s dlátky nebo jen umělce pozorovat při práci.