Zlepšoje se všecko, třeba se moc zlepšelo školstvi, zeptéte se učitelu, take pacienti si to moc pochvalojó v nemocnicich. Zemědělci tvrdijó, že jim nikde nebelo lip a ož z toho blahem chrochtajó. Strašně moc se zlepšela práce vláde a parlamento. Zkrátka všode to de jenom k lepšimo. Pozado nemužó zvostat ani dopraváci. Takže mosime pochopit, že kdež přestanó jezdit vlake, tak je to jenom pro naše dobro. A že přestanó jezdit do tech némenšich dědin autobuse – čemo pré se divime, kdež tém jezdi tak málo ledi. Deť jim to jede z dědine, kam se mužó te dva kilometre babičke a dědóši došórat. A zpátky jim třeba někdo zastavi. Nám bodó děcka vozet do škole pozďéš vo deset minot. Bile sme se jako lvi, ale nepohle sme s česanama ani vo minoto, jenom nám poradile, ať necháme děcka jezdit pozďéšim autobusem a ať začináme misto vo pul osmé o pul deváté. A nazpátek ať sepó pěške, protože vodpoledni spoje vo hodino posunót nende. Na cestováni z Jaroměřec do Boskovic abeste si vzale placenyho pruvodce jak pře cestě do zahraniči. Integrovanó dopravo s jejich přestupama mosel vemeslet moc šekovné inženyr. Muj tatik tomo řikal: spravile to jak sviňa měch. Ale poslóchéte te tvurce a organizátore a mosi vám bet jasny, že to dovedle skoro až k dokonalosti. Holt obdobi zlepšováni pokračoje. Ke světlém zétřkum.

FRANTIŠEK VÁCLAVEK