Mnozí uhynuli v dešti a zimě. Naopak divoká prasata jsou přemnožená. Myslivci letos ruší hony. Je totiž málo drobné zvěře, především bažantů a zajíců. Těch je na Blanensku dokonce o polovinu méně než loni. Naopak divokých prasat ve zdejších lesích běhá víc. Bachyně totiž rodí větší počet mláďat a ta jsou navíc ve srovnání s menšími zvířaty vůči chladu odolnější.

Drobných zvířat v přírodě od osmdesátých let stále ubývá. Tvrdí to Jaroslav Zelený z Okresního mysliveckého spolku v Blansku. „Zajíců je letos asi o polovinu méně než loni. Máme také nedostatek bažantů. V květnu, kdy seděli na vajíčkách, totiž pršelo a bylo chladno. Mláďata se tedy vůbec nevylíhla, uhynula a nebo si je podala škodná,“ vysvětlil Zelený s tím, že se letos naopak daří černé zvěři. Selatům totiž zima nevadí. „Bachyně jich vrhne osm až deset a navíc se o ně postará,“ dodal myslivec.

Honů na drobná zvířata se letos většina myslivců musela vzdát. „Buď je vůbec nenaplánovali nebo je zastavili,“ nastínil Zelený. Počty drobné zvěře se podle něj snaží muži v zelených kamizolách zvýšit. Marně. „Některá sdružení drobnou zvěř nakupují. Jeden zajíc je ale stojí přes dva tisíce korun, pak se musí postarat ještě o krmení. Na to všechno si myslivci snaží vydělat pořádáním plesů či prodejem. Když pak vypustí tato zvířata do lesa, není to tam poznat,“ mrzí Zeleného. Myslivci tyto nákupy celé platí, dotace dostávají pouze na nákup koroptví.

Kachny a bažanty nakupuje, odchová a pak vypouští do přírody například Arnošt Šmétka z Drnovic. „Pokud tam ale drobná zvěř nenajde remízky, keře nebo alespoň metr široký travnatý pás mezi poli, neuchytí se. Tato místa, kde by mohli zahnízdit, nejsou na Blanensku obnovená,“ uvedl další z příčin nedostatku drobné zvěře Šmétka. Drnovičtí se snaží pro zajíce a bažanty vhodná místa připravit. Zalesnili třeba jámy v blízkosti obce. „Jsme rádi i za dva rybníčky, které tu udělal jeden soukromník. I v jejich okolí jsme sázeli,“ podotkl Šmétka. Dále upozornil na to, že drobná zvířata marně hledají klid také kvůli lidem, kteří se prohání v přírodě na motorkách nebo čtyřkolkách.

Některá zvířata skosí nemoc zvaná tularemie. „Před pár lety jsme s ní měli potíže v okolí Boskovic. Tato choroba se občas objeví i na dalších místech,“ dodal myslivec. I Šmétka si všiml, že na Blanensku je letos více divočáků. Stěhují se z místa na místo a na rozdíl od zajíců a bažantů mají svůj klid. „Je totiž předepsané, jak daleko smí stát posed v poli nebo v lese. I když jsme blízko divočáků, nesmíme je kvůli špatně určeným hranicím střelit,“ řekl muž.

Zvířata sčítají myslivci vždy zjara. Počítají nejen ty, které uvidí, orientují se také podle stop. „Na Boskovicku je devětačtyřicet honiteb. I zde jsou problémy s malým počtem drobné zvěře. Naopak divočáků je víc,“ potvrdil Vladimír Henek z odboru životního prostředí boskovické radnice. Podle něj trvá tento problém už dlouhá léta. Že by bažanti nebo zajíci vymřeli, toho se však neobává. „Myslivci se situaci přizpůsobí a podle toho začnou hospodařit. Nestřílí tak tato zvířata ve velkém a dokupují je,“ sdělil Henek.