Průměrné koncentrace polétavého prachu tady vloni byly 23,1 mikrogramů na kubík. Takzvaný emisní limit je 50 mikrogramů a v Třebové je zvláště v zimních měsících často překračován.

Ukázal to právě zveřejněný žebříček Global Air Quality City Ranking 2018, který je největší celosvětovou analýzou dat o kvalitě ovzduší ve městech z hlediska koncentrací polétavého prachu.

Moravská Třebová má přitom mnohem lepší rozptylové podmínky než Děčín, který leží v sevřeném údolí Labe, z něhož smog špatně uniká. Z toho pohledu výsledek Třebové, která leží v široce otevřené kotlině pod Hřebečským hřebenem, je ještě nelichotivější.

Jenže každý výzkum má svá ale. „Jsme na tom v rámci Pardubického kraje nejhůř, protože jinde měřící stanice nemají. Takže o tom, jak mají špinavý vzduch, obyvatelé jiných měst prostě nevědí“ řekl s nadsázkou místostarosta Moravské Třebové Miloš Mička.

Moravská Třebová se umístila na 13. místě ze všech stanic v Česku měřících koncentraci jemných prachových částic v ovzduší. Průměrná hodnota za celý loňský rok zde činila 23,1 mikrogramů na metr krychlový.

Prvních jedenáct příček patří severní Moravě, vůbec nejhůř je na tom v Česku Dolní Lutyně s 35,8 mikrogramy na kubík. Pardubice se s 19,4 mikrogramy umístily až na 26. místě a zajímavé je, že ještě lépe je na tom podle výzkumu Praha na 36. místě s pouhými 17,4 mikrogramy.

Kritici podobných měření často ale poukazují na jejich nesrovnatelnost kvůli různé poloze měřících zařízení. Například v Pardubicích je umístěna na sídlišti Dukla daleko od centra, které je automobilovým provozem přitom zahlceno mnohem více. Naopak v Třebové měřící stanice leží v centru, hned na dohled od průtahu frekventované státovky I/35.

A k tomu je třeba dodat ještě jednu zásadní skutečnost – tyto dvě stanice jsou jediné dvě v Pardubickém kraji, meřící kvalitu městského vzduchu. Třetí pak stojí na venkově, ve Svratouchu na Vysočině.

„Naše město leží ve špatně odvětrávané kotlině. Sice tu nemáme žádný velký průmyslový zdroj znečištění, své ale způsobí 'pětatřicítka', které vede těsně kolem centra města, a právě lokální topeniště,“ podotkl Mička.

Jeho kritický pohled na výzkum se shoduje s názorem řady dalších odborníků. „Umístění měřící stanice je velmi zásadní. Myslím, že podobně vysoké koncentrace jsou i v dalších městech. Jenže tam nemají měřící stanice, aby to ukázaly,“ dodal.

Z celé Evropy je na tom podle výzkumu nejhůř polské Slezsko s přilehlou severní Moravou a rovněž Bosna a Hercegovina. Dvě třetiny z třiceti nejznečištěnějších měst s nejvyšším množstvím polétavého prachu PM 2,5 jsou ale v Indii. Velmi špatně jsou na tom rovněž města v Pakistánu a překvapivě i v Afghánistánu a jinak liduprázdném Mongolsku.