Vypadalo to, že město má zájem zdevastovaný objekt konečně vyřešit. Nápadů, co by z mlýnu mohlo vzniknout, byla celá řada. „Někoho možná napadne demolice. Tato možnost je ale až na posledním místě. Z hlediska historické návaznosti se nabízí obnova mlýnského kola a vodního náhonu, který vedl po okraji Knížecí louky a do Třebůvky ústil na Rybním náměstí. Další možností je malá vodní elektrárna, která může krýt provozní náklady,“ popsal po koupi objektu tehdejší starosta Tomáš Kolkop. Vloni ho ale zastupitelé z vedení města odvolali.

A zatímco před dvěma lety byla demolice až krajním řešením, nyní je to naopak. „Máme vyjádření statika a odhad nákladů na sanaci celého objektu se pohybuje okolo pěti milionů korun,“ uvedl současný starosta Moravské Třebové Miloš Mička.

Tři stovky let stará stavba je v dezolátním stavu. Podle statika dvě stěny padají, špatná je střecha a taky stropy. Využít by se daly maximálně dvě obvodové zdi a některé vnitřní klenby. Komise památkové péče doporučuje demolici objektu, ale ta není v současné době možná, ačkoliv se nejedná o kulturní památku. „Není to památkově chráněný objekt, jen přiléhá k městské památkové zóně, tak je to ovlivněno regulačním plánem,“ vysvětlila místostarostka Daniela Maixnerová.

Město proto nyní jedná o změně regulačního plánu, ale to nebude hned. Regulační plán totiž schvaluje ministerstvo kultury. „Bez jejich vyjádření jsme limitováni. A změna v regulačním plánu může trvat rok dva, nedokážu tu dobu odhadnout,“ dodal Mička.

Město ani ještě neví, zda dá do zajištění mlýnu pět milionů korun. „O tom jsme zatím nerozhodli, peníze na to nemáme z rozpočtu vyčleněné,“ podotkl starosta. Sám by zvedl ruku pro demolici a nechal by místo objektu volný prostor, park.

Mlýn patřil podnikateli Janu Matouškovi z Jevíčka, který roky sliboval rekonstrukci objektu. Sliby nikdy nesplnil a jeho firma se navíc potýkala s mnohamilionovými dluhy. „Mlýn mu patřil desítky let, nic s ním nedělal a dostal se do insolvence. Mlýn šel do dražby a rozhodli jsme se ho ujmout, aby ho nezískal další spekulant,“ řekla Maixnerová.

Drahá ovšem nebude jenom konzervace objektu, ale taky demolice, protože mlýn má eternitovou střechu. Eternit je kvůli azbestu považován za nebezpečný odpad a práce s ním vyžaduje speciální a drahá opatření. Každopádně mlýn v současné době nepatří mezi priority města. „Napínáme síly na přístavbu školy a začínáme jednání o vybudování kulturního sálu v Miltře. Nejsou ani vypsané dotace, které bychom mohli na mlýn využít,“ uzavřela místostarostka.

První zmínka o zámeckém mlýnu v Moravské Třebové je z roku 1726. Jeho současná podoba pochází z doby Lichtenštejnů. Mlýn sloužil k hospodářským účelům a i po 2. světové válce fungoval. Následně ho využívaly místní podniky jako sklady.