Kliknutím zvětšíteVždycky Morava
„Co se mne a mých kořenů týká, určitě se cítím víc Moravák. Mám to tak od malička, mluvilo se u nás ‚hanácke‘, vždycky jsme měli a máme moravské srdce. Tak to cítím,“ konstatovala malérečka Šárka Vávrová z Jaroměřic u Jevíčka.
„Vždycky Morava,“ napsaly do ankety Deníku desítky lidí. „Hřebečský výběžek právě asi rozděluje tu pomyslnou čáru mezi Čechy a Moravou. Cítím se víc jako Moravák. Když jsem z Moravské Třebové, už ten název v tom je. Svitavský okres byl dřív braný jako moravský, ale pak někdo vymyslel, že se okresy zruší, a tak jsme Pardubický kraj. Většina z nás však má moravský přízvuk a to nám nikdo nevezme,“ uvedl Jaroslav Horák.
Kdo přijede na Jevíčsko a dostane se mezi místní, má jasno. Morava. Na některé státní svátky tam vyvěšují kromě české vlajky i tu moravskou. „Jasná Morava. Na svátek Cyrila a Metoděje vyvěšujeme moravskou vlajku. Je to dané historicky a taky tím, jak tady mluvíme,“ řekl starosta Biskupic Dalibor Šebek. Právě ve vesnicích kolem Jevíčka nejvíce zní malohanáčtina. Nářečí, kterému lidé od Litomyšle nebo Poličky moc nerozumí, ačkoliv je to stejný okres. A není to jen nářečí, které místní lidi odlišuje. „Je to kultura, malohanácké nářečí, lidé se srdcem více cítí jako Moraváci. Zeměpisná poloha nás přibližuje Moravě. Moraváci dávají důraz na cit, vztahy, lidové tradice, zemědělství, tím inklinujeme k Moravě,“ vysvětlil jevíčský starosta Dušan Pávek. Jedním dechem ale dodal, že s Pardubickým krajem mají dobré vztahy.
Pardubice daleko
Osobně by už nyní k Moravě patřit nechtěl. A to ani proto, že krajské město Pardubice je vzdálené přes 100 kilometrů a moravské by měli na poloviční cestě. „S Pardubickým krajem máme dobré vztahy a nestěžujeme si, přestože jsme na jeho nejvýchodnějším cípu. Olomouc i Brno máme necelých 60 kilometrů. Dopravní dostupnost je na Brno jednodušší než do Pardubic, lidé jezdí na Olomoucko a Brněnsko do práce. Naše krajské město je složitě dostupné, neexistuje přímá linka. Jsme ale zajetí a zvyklí, s krajem jsme spokojení, vše funguje,“ dodal Pávek.
Pardubičtí Moraváci
Ne všichni to ale mají tak jednoznačné. Filip Procházka z Biskupic váhá, jestli je Čech, nebo Moravan. „Kulturně jsme Morava, máme nářečí, zvyky, to je po moravské linii, ale nedokážu říci, že jsme Moravané se vším všudy. Jsme takoví pardubičtí Moraváci,“ popsal Procházka.
Když chce jet do Pardubic, musí počítat na cestu minimálně hodinu a půl času. „Do Brna nebo Olomouce, když hópneme na plyn, tak jsme tam za čtyřicet pět minut,“ komentoval Procházka. Sám cítí, že v Biskupicích žije na hranici Čech a Moravy. Podle něho je to rozpolcené. „V Moravské Třebové nebo Jevíčku se cítím jako doma, ale když přijedu do moravské Konice nebo Jesence, je to jiné. Tam vnitřně cítím, že je to už opravdu Morava. My tady nejsme čistí Moraváci. A je to znát i v krajině. Hřebečský tunel, tam bych viděl tu hranici. Když jím projedu ve směru na Třebovou, to je jasná Morava,“ uvedl Procházka.
Na Moravu podle zemské hranice patří už i Svitavy. Tam ale moc moravských znaků člověk nenajde. „Se Svitavami je to velmi složité. Geograficky jsou na Moravě, administrativně v Čechách. A navíc s německou (sudetskou) historií. Takových míst u nás moc není. Neřeším, zda jsem Moravan, nebo Čech. Ale miluji moravská vína, moravská nářečí, moravský folklór a taky moravské klobásky,“ podotkl Milan Báča ze Svitav.
Jedno je ale jasné. „Je to o pocitech. Můžete roky žít v Americe, ale duší zůstanete Moravan navždy,“ dodal František Václavek z Jaroměřic u Jevíčka. A ty zemské hranice na silnici by nechal, ať lidé vědí, kde jsou.
Vedení kraje se zasadí o vyznačení zemské hranice
Správce obou silnic s načerno namalovaným zemským značením, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), se k věci staví jasně: Čáry musí zmizet. „Jako správci komunikace odstraníme vše, co překrývá nebo zkresluje vodorovné dopravní značení. A to v zájmu bezpečnosti provozu,“ uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.
Poznámku Deníku, že není prokázán negativní vliv čar na bezpečnost provozu, nekomentovala. Připustila však, že v případě řádné žádosti a povolení by tam ŘSD značení mohlo obnovit. Ovšem svou technologií, svými barvami a šablonami, které odpovídají normám na vodorovné značení. „Současné značení je ale nelegální, musí pryč,“ uzavřela Ledvinová.
Námitku o bezpečnosti uznává společnost Besip, která se zabývá prevencí v dopravě. „Podle mě by ty čáry měly zmizet. Z hlediska provozu tam jsou zbytečné a poutají pozornost řidičů. Na druhé straně ale máme na silnicích a kolem nich řadu jiných prvků, které rozptylují řidiče – dopravní značky, billboardy a podobně. Toto je navíc izolovaný prvek na jednom místě s nízkou mírou nebezpečnosti,“ uvedl mluvčí Besipu Tomáš Neřold.
Zemské značení však vzbudilo tak nadšený ohlas nejen u řidičů, ale především u velké části veřejnosti včetně starostů ze Svitavska, že se o věc chce zasadit pardubický hejtman Martin Netolický. „Rád se s iniciátory i zástupci ŘSD setkám na společném jednání a můžeme vymyslet, jak na historickou zemskou hranici upozorníme,“ uvedl hejtman. Vedle projednání povolení pro obnovu značení nevyloučil ani instalaci hnědých turistických cedulí.
24
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
