Nezalekla se více než čtyř stovek dalších projektů a svou prací týkající se polymerních filmů přesvědčila odbornou porotu. Její badatelský výkon jí nakonec vynesl až na druhé místo v kategorii Engineering.

Čtenářům Deníku v rozhovoru osmnáctiletá studentka vysvětlila, co její bádání obnáší. Dále popsala svou cestu do Houstonu, jaké má plány do budoucna a co si vlastně mají lidé představit pod názvem stříbrného projektu, který zní: „Optimalizace metod k charakterizaci polymerních filmů a následná příprava a charakterizace některých jejich vlastností."

Můžete čtenářům přiblížit, co to je I-SWEEP, kde jste skončila na druhém místě?
Je to soutěž, na které soutěží středoškolští studenti se svými projekty. Na nich pracují během školního roku ve svém volném čase. Každý si může vybrat libovolné téma 
a zpracuje nějaký svůj vlastní výzkum. Dosažené výsledky pak prezentuje u informačního panelu před porotou složenou z vysokoškolských pedagogů.

Takže to hodnotí skutečné kapacity..
Ano, můžou tam klidně být i laureáti Nobelovy ceny. Hodně dané problematice rozumí a mají velký přehled.

Kolik na té soutěži bylo projektů?
Celkem asi 427 projektů 
a přibližně 800 účastníků. Na některých projektech totiž pracovaly třeba dvojice. Z toho všeho pak porota vybrala nejlepší projekty a vyhlásila výsledky.

Dokážete svůj zajímavý projekt popsat našim čtenářům?
Vytvářela jsem tenké filmy z hyaluronanu. Takže vlastně tenké fólie z látky, která je tělu vlastní, je obsažená třeba v kůži nebo v očním sklivci. Proto je to výhodné při využití v medicíně. Dají se použít třeba v tkáňovém inženýrství nebo při přípravě přípravků na hojení ran. Já jsem se nejprve snažila optimalizovat některé metody, které jsem pak využívala při práci s těmi filmy nebo při přípravě roztoků. Pak jsem u těch filmů zjišťovala některé parametry, které jsou důležité při aplikaci v medicíně. Například jejich pevnost.

Takže jste nezkoumala přímo tu látku, jejíž účinky jsou tedy již vyzkoušené, ale zabývala jste se zdokonalováním technologie?
Ano, přesně tak.

O tomto tématu jste se dozvěděla při studiu?
Ne, až v Contipru, což je firma, ve které dělám stáž v laboratoři fyzikální chemie. Postupně jsem se do té problematiky filmů dostávala, učila se nové věci a chtěla jsem tomu vědecky rozumět. Snažila jsem se na něco přijít.

Co vás vedlo k tomu, že jste si podala žádost o stáž ?
Oni dělají program pro studenty. Připravují přednášky a některým pak nabídnou stáž. Během ní se po domluvený čas studenti můžou dostat do laboratoře a dělat svůj výzkum. Je dobré, že si tam můžou mladí lidé vyzkoušet práci v laboratoři. Zda je věda baví a chtějí se jí věnovat.

V kolika letech jste tam začala? Strávila jste tím celé prázdniny?
Já jsem tam jezdila během školního roku, takže nejenom o prázdninách . De facto to byla poloviny sexty a celá septima.

Takže od nějakých šestnácti až sedmnácti let? Jezdíte tam stále?
Ano. Jezdím tam stále, chtěla bych ještě zapracovat na svém projektu a třeba ho i rozšířit.

Váš projekt není zaměřený pouze na jedno vědecké odvětví, to znamenalo i vyšší nároky na porotu, kdo se vám v ní sešel?
Porota byla náhodně vybrána, měla jsem tam i fyziky a chemiky. Můj projekt se nezaměřuje jenom na biologii, dělala jsem ho v laboratoři fyzikální chemie a přidala k němu pak i biologii.

K čemu se ty filmy tedy hodí v praxi?
Tyto filmy mají velké využití i v jiných oborech, například v elektrotechnice nebo v biotechnologiích. Myslím si, že vzhledem k tomu, že jsou z hyaluronanu, tak to bude především ta medicína. Ten film se z těla totiž nemusí vyndávat, on sám postupně zmizí, rozloží se. Takže si myslím, že to je jeho největší využití.

Aby si to naši čtenáři mohli naprosto přesně představit. Mají popálenou ruku, řeznou ránu nebo něco podobného. Ty filmy jim pomůžou, aby se rány lépe a rychleji hojily?
Ano, přesně tak. Může se to použít nejenom vně těla, ale také uvnitř, protože se to rozloží. Takže se to dá aplikovat i na vnitřní orgány.

Co na váš úspěch říkají spolužáci?
Oni mě znají, vědí, že věda není můj jediný koníček. Podporují mě v tom. Občas jenom nechápou, že tomu věnuji tolik času.

Jaké máte další koníčky kromě bádání v laboratoři?
Především skauting, vedu skupinku malých malých dívek – světlušek. Tomu věnuji hodně času, připravuji program na schůzky a podobně. Dále ráda zpívám, hraji stolní tenis . Samozřejmě si také ráda s přítelem a kamarády zajdu někam o víkendu sednout.

Jak to se svojí kariérou vidíte dále? Je před vámi poslední ročník, z čeho budete maturovat? Kam pak chcete směřovat dále?
Půl roku budu teď ještě jezdit do laboratoře, takže na školu nebudu mít úplně nejvíc času. Pak se začnu věnovat maturitě. Chci maturovat z češtiny, matematiky, fyziky a chemie.

A pak na vysokou školu?
Ano, možná na farmacii. Chci studovat to, co mě baví. Takže něco, kde využiji chemii, fyziku a biologii.

Máte široký záběr, je něco, co vás ve škole nebaví?
Například dějepis, základy společenských věd a podobně. Jsem spíš zaměřená na přírodní vědy. Rozbor básní v hodinách literatury mi také moc neříká. Každého zkrátka baví něco jiného a má k něčemu jinému sklony.