Hož je to zase tade: „Kdo nehópe, néni Čech“. Národ v čele se sportovnima nedšencama se po roce znova probral ze zemniho spánko a všeci sme na pár dni zase veleci vlastenci. Kopojeme drese, šále, ti skalni shánijó listke a organizojó zájezde za tema našéma zlatéma klukama. Zlatéma, pokaváď se jim bode dařet a pokavaď né, tak to zase bodó hňopi a kdovi co ještě. Je pravda, že se jim začátek mistrovstvi docela povedl a snad se na našo strano postavi take to štěstičko, bez kteryho nende skoro nic, kór až pude do tohyho. S Finama to bela užasná bitva a kluci dokázale svó světovó třido. Pavelec je dalši pokračovatel našé brankářské hokejové škole. Nadrchal, Crha, Holeček, Dzurila a nakonec he Hašek z něho mosijó mět radosť. Určitě se před takovó jistotó hraje klukum s daleko většim klidem, mnohem vic si teho mužó dovolet.

Včera večer se Slovákama to belo pěkně vešponovany. Jako nakonec pokaždy po našem rozděleni. A že se hralo na Slovensko, vo to to belo pikantňéši. Šlo vo hodně, hlavně Slovákum, ale jenom na sportovnim polo,jinak je to vlastně jenom sranda s trochó sportovniho zápoleni. Samozřémě vorámovaná slavnéma ménama Jágrem počinaje a Demitró konče, ale vlastni učastnici tohoto kláni to určitě beró lip a bez takovéch emoci, jako me fandi. Tak teda : „Kdo .....

FRANTIŠEK VÁCLAVEK, Biskupice