Po osmnácti letech s politikou končí Miroslav Brýdl, nynější radní Pardubického kraje a emeritní starosta Litomyšle. V pátek proto uspořádal benefiční koncert pro léčebnu dlouhodobě nemocných, čímž završil svoji kariéru.

Jak hodnotíte své působení v regionální politice?
Myslím si, že více věcí se podařilo, než nepodařilo. Dvanáct let jsem působil jako starosta Litomyšle. Potom v Pardubicích jako náměstek hejtmana a dodnes na postu radního pro kulturu. Na městě to bylo ale obtížnější, protože starosta vždy razil tu cestu vpřed. Ale moje hlavní cíle mi vyšly.

Jaké byly vaše hlavní cíle?
Chtěl jsem oživit město a změnit jeho strukturu. Podílel jsem se na proměně architektury v Litomyšli, rozpohyboval spolkový život. Těch věcí bylo docela hodně. Podařilo se mi pozvat sem mimo jiné i prezidenty a Litomyšl tak vytáhnout do širšího povědomí. Velmi jsem pracoval také na tom, aby se zámek dostal na seznam památek UNESCO. Přál jsem si, aby se z provinčního festivalu Smetanova Litomyšl stala mezinárodní událost.

Které období své politické kariéry považujete za nejlepší?
Nejhorší byl jednoznačně začátek. Šel jsem naprosto do neznáma. Některé věci byly velmi složité. Za nejlepší považuji roky 1995 až 1998, kdy šla města prudce nahoru. Na kraji si myslím, že bylo úspěšné období 2004 a následující rok. Věděli jsme, jak nakládat s památkami a jaké programy dělat. Měl jsem výhodu, že jsem byl jedním ze zakladatelů Sdružení historických měst. Proto jsem mohl využít svých zkušeností. A to pomohlo, doufám, celému Pardubickému kraji.

Proč jste se nyní rozhodl, že s politikou skončíte?
Každopádně na to už mám věk. Myslím si, že těch osmnáct let je dostatečně dlouhá doba. Nadále ale zůstávám v městské radě v Litomyšli. Takže těch povinností je ještě dost. Jenže to vždycky nebyla jenom radost, ale také stresy, které se podepsaly na mém zdraví. Domnívám se, že nyní je opravdu čas skončit.

Budete teď konečně odpočívat, užívat si zasloužené penze a věnovat se svým koníčkům?
Pokračuji v městské radě. Opravdu mám ale rád kulturu a památky. Konečně si budu číst, dívat se na filmy nebo chodit dobrovolně na koncerty a do divadla. Už je nebudu navštěvovat z povinnosti, ale hudbu a představení si vyberu podle svého gusta.