Právě v pardubické káznici je míra zaměstnanosti vězňů přes šedesát procent. Velkou část z nich zaměstnává zdejší textilní dílna, která vyrábí oblečení pro vězně i vězeňskou službu.

„Zaměstnanost vězňů je pro mě jedním ze zásadních ukazatelů. V ideálním případě by měli pracovat všichni a kdyby to bylo možné, jsem pro zavedení pracovní povinnosti ve věznicích. Bohužel, toto není z nejrůznějších evropských zákonů a úmluv příliš pravděpodobné,“ uvedla Daniela Kovářová.

Pobyt jednoho odsouzeného za mřížemi vyjde státní rozpočet na jeden tisíc korun denně. V současnosti je v České republice uvězněno na dvacet dva tisíc lidí.

„Těchto nákladů by se stát rád zbavil, proto se maximální možnou měrou snažíme vězně zaměstnávat. Nabízíme proto soukromým firmám možnost využít jako pracovníky právě trestance, i když ne vždy se to daří,“ konstatovala ministryně.

Jednou z překážek je samozřejmě otázka bezpečnosti, ale i fakt, že firma, která by své výrobní prostory umístila ve věznici, musí počítat s komplikacemi například při dovozu materiálu.

„U nás jsou vězni jednak za drobnou majetkovou trestnou činnost, tak i ti rizikovější, kteří za sebou mají násilné trestné činy. I přesto ale máme pracovní čety, které například tuto zimu nastoupily na odklízení sněhu mimo věznici,“ podotkl mluvčí pardubické věznice Martin Kocanda.