Mapa volebních výsledků ukazuje, že někdejší svitavský okres je rozštěpený na dvě části. Na jedné straně je Litomyšlsko a Poličsko a na druhé Moravskotřebovsko a Svitavsko.

Až na jednu výjimku, kterou je Vysoká nejmenší obec na Jevíčsku, leží všech třináct lokalit, kde zvítězil druhý postupující kandidát na prezidenta Jiří Drahoš, na Litomyšlsku nebo Poličsku. K tomu můžeme připočíst i volební výsledek třetího v pořadí Pavla Fischera, který zvítězil ve dvou obcích na Litomyšlsku. Naopak čtyřicet obcí, opět s jedinou výjimkou, kterou je Stašov na Poličsku, kde více jak padesát procent voličů hlasovalo pro Miloše Zemana, nacházíme na Moravskotřebovsku nebo Svitavsku.

Ze srovnání výsledků prvního kola prezidentských a loňských parlamentních voleb je zjevné, že pro současného prezidenta hlasovali především voliči ANO, KSČM a SPD. V obcích, kde Miloš Zeman získal padesát a více procent voličské podpory, uspěly na podzim výrazně i tyto tři politické strany a hnutí.

V Kamenné Horce, kde dostal Zeman v prvním kole vůbec největší počet hlasů na Svitavsku (75,78 %) vyhrálo v parlamentních volbách drtivě hnutí ANO (50,32 %). Nadprůměrného výsledku v obci dosáhli rovněž komunisté (17,41 %). A stejný scénář, doplněný ještě o nadprůměrný volební zisk strany Tomia Okamury, se opakuje prakticky ve všech obcích, kde výrazně uspěl současný prezident.

Podobně, jako odraz podzimních parlamentních voleb, jen s podporou voličů KDU-ČSL, ODS, STAN, TOP09, se mapa výsledků prvního kola prezidentského hlasování, vykreslila u druhého postupujícího kandidáta, kterým je akademik Jiří Drahoš. Největší podporu získal v těch obcích, kde v říjnu bodovaly vyjmenované politické subjekty. Přes čtyřicet šest procent hlasů, které Drahoš získal v Suché Lhotě na Litomyšlsku, odpovídá volebnímu výsledku KDU-ČSL (24%), STAN (20,37%) a ODS (14,81%). Především o hlasy křesťanských demokratů, ale i ostatních demokratických stran, se Jiří Drahoš mnohde, např. v Sebranicích, zřejmě přetahoval s třetím na pásce Pavlem Fischerem.

VÍC NEZAMĚSTNANÝCH, VĚTŠÍ PODPORA ZEMANA
Podpora Miloše Zemana mezi voliči se rovněž poměrně přesně překrývá s vyšší mírou nezaměstnanosti, která dlouhodobě sužuje především Moravskotřebovsko (6,4 %) a Svitavsko (3,9 %). Naproti tomu na Litomyšlsku (2,1 %) a Poličsku (2,5 %) je nezaměstnanost pod krajských průměrem (2,8 %).

Čím to, že se voličské preference těchto sousedících oblastí natolik liší? Kořeny této disproporce musíme zjevně hledat v poválečném vývoji. Dnešní Moravskotřebovsko a Svitavsko tvořily až do roku 1945 největší německý jazykový ostrov (tzv. Hřebečsko) v československé republice. Hranice tohoto dnes neexistujícího regionu téměř dokonale kopírují oblast voličského úspěchu prezidenta Zemana, ale i ANO, KSČM a SPD. Poválečný odsun, který znamenal totální demografickou výměnu obyvatelstva, zde zanechal hluboké šrámy, ze kterých se tento kraj doposud nevzpamatoval.