Na TECHNOhrátky do Moravské Třebové se vydalo kolem sto třiceti kluků a holek z osmých a devátých tříd základních škol z Opatova, Poličky, Svitav, Telecího, Trstěnice, Damníkova a Horní Čermné. Vyzkoušeli si, co který obor obnáší. Seznámili se s prací zedníka, pokrývače i klempíře. „Jsou to zajímavé obory. Chtěl bych pracovat ve stavebnictví. Mohl jsem si vyzkoušet, jak se pokládají tašky na střechu a vylézt si na ni," pochlubil se Jan Andrlík z Damníkova. U klempířů se líbilo Miroslavu Burianovi z Horní Čermné. „Líbilo se mi, jak z plechu dokážou vyrobit i kytku," uvedl školák.

Snadnější volba

S projektem jsou spokojené nejen děti, ale i učitelé. „Na TECHNOhrátky jezdíme pravidelně, pokud jsme vybraní. Myslím si, že je to dobrá věc. Děti vidí studijní a učební obory v praxi. Mohou se seznámit i s prostředím školy, takže tím dětem vycházíme vstříc při volbě povolání. Mohou se s obory seznámit ještě před tím, než si podají přihlášku," řekla Božena Kaprasová, učitelka z Masarykovy základní školy v Poličce. TECHNOhrátky školákům usnadní volbu povolání. „Mají pak větší snahu navštívit i další školy, o které mají zájem, snaží se víc zjišťovat informace, což je cílem," poznamenala učitelka.

Také podle Petra Foldyny z damníkovské základní školy jsou TECHNOhrátky přínosem. „Tento projekt na podporu vzdělávání se nám zdá velmi přínosný. Děti si vyzkoušejí, co každý obor znamená. Už i Komenský mluvil o zásadách názornosti," zhodnotil učitel. Podle něho projekt určitě ovlivňuje rozhodování dětí.

Děti si TECHNOhrátky užívaly i v pozici kuchařů-číšníků. Míchaly i nápoje v šejkrech nebo připravovali chlebíčky. Jako zkušený barman si při míchání nápoje počínal i patnáctiletý Vojtěch Plevák ze Základní školy Feberova ve Svitavách. „Ještě jsem nepřemýšlel o svém povolání, ale tohle by mě bavilo," svěřil se Vojtěch Plevák.

Vše je o cviku

Při přípravě obložených chlebíčků si někteří počínali celkem suverénně, jiní lehce pokulhávali. „Školáci jsou šikovní, ale je vidět, že někteří takové věci doma nepřipravují. Chybí jim zručnost a je jim celkem jedno, jak výsledek vypadá. Mají trochu rezervy," poznamenal učitel odborných předmětů moravskotřebovské střední školy Miroslav Sojka. Jak dlouho trvá, než se student naučí základní věci, aby mu to šlo od ruky? „Minimálně dva roky, aby to bylo na nějaké slušné úrovni, pokud už nemá nějaký základ třeba z domu," vysvětlil mistr odborného výcviku.

Výsledný efekt těší i pořadatele TECHNOhrátek. „Zájem o technické obory se pro letošní školní rok zvedl o čtrnáct procent. Poprvé v historii klesly počty zájemců o gymnázia," konstatovala manažerka projektu Eva Hromádková. Děti o řemeslech nyní vědí víc.

Hrátky pro kantory

Název oboru dětem mnohdy nic neřekne. Pokud si ho mohou osahat, vyzkoušet, pak mají jasnější představu. Během TECHNOhrátek se i pedagogové scházejí u ředitelů škol, aby se o oborech dozvěděli co nejvíc.

Učitelé a výchovní poradci jsou důležitým rozhodovacím prvkem projektu. „Proto jsme speciálně pro ně na listopad připravili TECHNOhrátky v Pardubicích. Budou muset absolvovat manuální úkoly i vědomostní kvíz, aby si i oni sami vyzkoušeli, co si pod jakým oborem mají představit, aby pak konkrétní obory mohli nabízet dětem," odtajnila Eva Hromádková. Pokud pak přijde manuálně zručný žáček, poradci už budou vědět, na který obor se se svými schopnostmi bude hodit.