Dům, ve kterém doposud žije, bude město přestavovat.

Marie Šmehlíková dostala soudní příkaz k vystěhování z bytu ve vybydleném domě ve Svitavách. Žije v něm téměř dvacet let. Už nějaký čas neplatí nájem, ale i přesto ji tam radní nechali bydlet. Do konce května ho musí ale opustit.  Místo nájemníků se do domu nastěhují stavebníci, aby ho přestavěli na resocializační byty. „Dostala jsem výpověď kvůli tomu, že dům budou opravovat. Je ve špatném stavu," vysvětluje důchodkyně. Je přesvědčená, že to dům potřebuje. Celý je vlhký, zašlý, opadávají omítky. V domě už nikdo jiný nebydlí.

Bezdomovci

V bytě, který má jednu místnost a kuchyňku, s ní přebývají čtyři lidé bez vlastního domova. Vždycky se tam srovnají všichni. Svitavským bezdomovcům pomáhá hlavně v zimě. „Srdce mi říká, že je nemůžu nechat venku. Kdybych je k sobě v mrazech nevzala, kdo ví, jak by skončili," míní Marie Šmehlíková. Nedokáže ani spočítat, kolika lidem  poskytla přístřeší. „Vystřídalo se jich tady hodně, tak kolem padesáti. Nikoho nenechám na ulici, každého vezmu dovnitř, i kdyby měli u mě spát na zemi. Já už jsem taková," říká  starší žena.

Vzpomínky

Možná proto, že ona sama neměla lehký život, snaží se pomoci druhým. „Měli jsme ve Vendolí dva domy. Jeden starý, druhý nový. Ten postavil tatínek.  Když mi bylo dvanáct let, tatínek před mýma očima zavraždil maminku. Sestry skončily v dětském domově v Kloboukách, já jsem se dostala do Náměště nad Oslavou," vzpomíná se slzami v očích Marie Šmehlíková. Sestřenice z Velkého Meziříčí si k sobě vzala jejího bratra a sestru. O malou Marii se měla starat jedna Maďarka. „Požadovala, abych jí říkala maminko. Nedokázala jsem to. Věděla jsem, že moji maminku zabil tatínek. Tak mě za to mlátila. Vrátila jsem se zase do domova. Bylo mi tam lépe," dodává důchodkyně.

Kam půjde?

Teď má jinou noční můru. Potřebuje nové bydlení. Pomáhají jí kamarádi, řešení hledají i radní.  „Věřím pánu Bohu, že nám někdo pomůže. Jsem zoufalá, nejraději bych snědla prášky, abych umřela, ale mám tady ty děti. Nedokážu to udělat," říká důchodkyně. Dětmi myslí nejen bezdomovce, které vzala pod svou střechu, ale i psy a kočky.  Je totiž  jako psí a kočičí máma. Ani ty  nenechá na ulici.

Lidé, kteří u Marie Šmehlíkové bydlí, se jí snaží pomáhat. K plotně ale nikoho nepustí, všechno musí být tak, jak má. Kromě toho, že před lety v jedné fabrice vydávala obědy, také vařila ve svitavských hostincích. „U Rumpála, U Vávrů, U partyzána, v Naganu. Život mě naučil. Nedovedu si představit, že bych jeden den neuvařila," míní Marie  Šmehlíková.

Až se přestěhuje, chtěla by si ty, kteří s ní žijí teď, vzít zase k sobě. „Budeme chodit na houby, na borůvky. Les je můj život odmalička," plánuje dobrosrdečná důchodkyně.  Teď do lesa nechodí, musí prvně vyřešit bydlení. Kam dá všechny psy a kočky, ještě neví. Doufá, že štěňata si k sobě někdo vezme. O koťata už má postaráno, zamluvili si je lidé. Do ubytovny jít nechce. Snad vše dobře dopadne a důchodkyně získá náhradní byt. Jeden se jí rýsuje ve Svitavách. Možnosti radní prověřují.

Svitavská radnice hledá pro důchodkyni náhradní bydlení

Pracovníci městského úřadu ve Svitavách se snaží Marii Šmehlíkové pomoci. Nabídli jí ubytování v domě s pečovatelskou službou nebo v ubytovně. Rozhodnutí je teď patrně jen na ní.

Město našlo několik řešení  situace Marie Šmehlíkové. „S ohledem na to, že je paní Šmehlíková důchodkyně, nabídli jsme jí umístění v domě s pečovatelskou službou," uvedla Šárka Řehořová, vedoucí svitavského sociálního odboru. Nájem vychází na tři a půl tisíce korun a ten by byla schopna platit. Pro nájemníky bytů platí domácí řád, který musí všichni dodržovat. „Paní Šmehlíková si tam s sebou nebude moci vzít psy a kočky. Obávám se proto, že naši nabídku nepřijme," řekla vedoucí odboru. V žádném případě ale nechtějí tuto ženu nechat bez střechy nad hlavou. Připravili i další variantu. „Snažíme se hledat možnosti. Jedním z řešení je také ubytovna," sdělila Šárka Řehořová.

Marie  Šmehlíková si hledala ubytování i sama. Adresy bytů, o kterých se dozvěděla, předala na sociálním odboru. „Dala nám několik vlastních tipů. Adresy nyní prověřujeme," potvrdila Šárka Řehořová.  Podle vedoucí sociálního odboru má v těchto dnech Marie Šmehlíková přijít, aby řekla, jak se rozhodla. „Na ulici ji rozhodně nenecháme," dodal starosta   David Šimek.